* Úplňkové čtení 3/19 *
Milí čtenáři, vážení spisovatelé, drazí návštěvníci čítárny Pod vrbou, první jarní den je i prvním jarním úplňkem. Keltská Ostara kola roku tak získává širší rozměr. A čítárna přináší v tomto magickém čase shrnutí všeho, co se mezi proutím vrby odehrává… * Není žádnou novinkou, že Sub Salix tepe v rytmu Spisovatelského klání. Tato unikátní soutěž má přesně dané zadání a autoři posílají postupně 4 kapitoly svého příběhu. Prozatím se klání účastní 9 pisálků, kteří se drží a pokořují jednu kapitolu za druhou. S odvahou a odhodláním se pouští do všech nástrah, které jim jejich příběh přináší. Vždyť kdo by se nechtěl stát opravdovým spisovatelem! Pojďme se podívat na zoubek jednotlivým příběhům. Každý je úplně jiný, přestože mají dle zadání shodnou strukturu....
Příběh o stvoření světa
Tento příběh jsem viděla během mé ranní meditace a ráda bych se s vámi o něj podělila. Měla jsem hlavu plnou toho, co mám dnes udělat a potřebovala jsem se uvolnit. Meditace mě vždycky uklidní a dá sílu do nového dne. To jsem ale ještě nevěděla, že během meditace mi před očima proběhne celý příběh o tom, jak vznikl život na planetě Zemi. Ten příběh mě uchvátil, a proto bych se s vámi o něj ráda podělila. Těžko říct, co mi tím moje mysl chtěla říct, proč mi zrovna tenhle příběh ukázala. Zdálo se mi o jedné bytosti, nádherné, jakémsi andělovi. Začalo to tmou, za chvilku jsem ve tmě viděla světýlko. Světýlko se postupně přibližovalo a já jsem si uvědomila, že se jedná o nějakou bytost. Byla smutná, protože byla sama. Miliony let jen plula vesmírem. Bytost samota...
Paní jezera
Kapky vody padaly do jezera a já jsem se nad něj nenápadně nakláněla. Kapuci jsem si stáhla víc do obličeje a klepala jsem dál vytrvale kosu. Podzimní dny byly chladné a vítr foukal už velmi studený, navíc jsem takhle nad jezerem už stála dobrou půl hodinu. Zebala mě hlavně hlava, která byla zoufale už řádnou chvilku plešatá, ale stále převládala nejistota do neznámých končin jezera skočit a popasovat se s tím, co by tam na mě mohlo čekat. Chodím se k jezeru dívat často – za sluníčka, za deště, ráno i večer, ale vůle a odvaha mi chybí. Hledám v sobě kapku nebelvírské krve, ale bohužel té mi nebylo dáno do vínku. Zbaběle se otočím zády k jezeru a ke kapkám deště, které mi stékají po obličeji, se přidají i slzy. To neumím zatnout zuby a překonat se? Ani když...
* Strážce – kapitola 3 – Strom *
* Nalistovat začátek příběhu * Přemisťování neměl nikdy moc rád. Nesnášel ten pocit, že nemá něco ve vlastních rukou. Byť samozřejmě přemisťování bylo plně v jeho rukou… Respektive mysli. Jenže tohle bylo jiné. Poprvé se přemisťoval na místo, které neznal. Vkládal důvěru do slov a kouzel ženy, kterou skoro neznal. Albus jí však důvěřoval a považoval za svoji letitou přítelkyni. A tak Ashante udělal to samé. Když zmizel pocit háku v oblasti břicha a tělo se přestalo chvět, dovolil si otevřít oči. Stál uprostřed mrtvé pláně. Kam jen oko dohlédlo, všude se táhla neplodná zem. Jen v dálce stál osamocený strom. Na první pohled však bylo patrné, že i ten je dávno mrtvý. Jeho koruna měla dokonalý tvar, avšak větve už nikdy nebude zdobit žádný lístek. „Tady máš...
Poslední stopka
I pan Connor využil bonusového kola na ulovení posledního bobříka – bobříka městských legend. -*- Jsou to již roky, co se začalo povídat o Tajemném stopařovi. Je to poslední stopař, kterého svezete s sebou autem. Vše má svůj začátek a nyní tomu není jinak. Děsivé události se svalují na vysokého mladého muže. Vypráví se, že vše započalo jedné mrazivé noci, kdy manželský pár jel na rodinné oslavy přes celou republiku. Manželé se cestou hádali, neboť zapomněli zhasnout v domě světla, a tak řidič nedával příliš velký důraz na řízení a cestu. Najednou se před ním uprostřed silnice objevil muž. Řidič na poslední chvíli zabrzdil před člověkem. Jakmile se vzpamatoval z události, stáhnul okno auta a promluvil na očividně stopujícího mladíka. Po krátké konverzaci...