Rok v haiku
Další hromádka malebných haiku sepsaných po bobříka z pera slečny Vardy. Leden Havraní píseň Co touhu po dálavách V srdci tvém vzbudí Únor Pod vrstvou sněhu Mrazivým tichem skrytý Život už klíčí Březen Měsíc knih, jásej Příběhů plná hlava Dětem předčítáš. Duben Déšť umyje zem Rozkvete fialenka I čáp se vrátil Květen Pod bílou třešní Polibek si zas dáme Čas lásky je náš Červen Jdeš sbírat třešně Vysvědčení za jedna Mámu potěší Červenec Prázdniny jsou tu Maliny se šlehačkou Blaho největší Srpen Voda jezerní Svým vlídným objetím Tělo ochladí Září Zase do školy Mazáci protestují Prvňáčci září Říjen Paroží jiskří Bitva o krásné laně Právě začala Listopad Nastal čas čajů Šedavé mlhy studí Nakrájím zázvor Prosinec Papír a stuhy Napětí dětí stoupá Byli...
* Nová knihovna *
Některé příběhy ve vrbových proutcích vydrží navěky, jiné je však třeba z proutků sejmout a vrátit je původnímu autorovi. Ne, není to smutná práce. Důvodem pro sejmutí příběhu je krásná událost – příběh totiž vyšel knižně v mudlovském světě. A nás spolu s Vrbou napadlo, že by bylo krásné mít místo, kde by byly uchovány všechny vydané příběhy (ať se jedná o romány, sbírku básní, či jen povídku vydanou v hromadném sborníku). Otevřely jsme tak knihovnu, kde si může každý z vás udělat malou reklamu. Je jedno jestli se příběh stále ještě dá koupit nebo už ta možnost není. Jednou Vám vyšel, tak se pochlubte. Máte-li zájem o zařazení do knihovny, stačí poslat sovu, či zde zanechat komentář a Vaše kniha se ocitne v knihovničce. Za čítárnu Eillen McFir...
Kouzlo knižní lásky
Sladká romantická povídka. Ideální ke zkrácení dlouhého času na pozdzim/v zimě. Převede Vás do prostředí restaurace a ukáže Vám, že ne všechna romantika se nutně musí schovávat pouze v knize. -*- U Jamieho v restauraci jsem začala pracovat hned po střední. Na vysokou jsem nikdy neměla, a tak mi stejně nic jiného nezbývalo. Navíc jeho jsem měla skutečně ráda. Byl to táta Olivera, mého nejlepšího kamaráda, který zrovna teď někde studoval jednu z nejprestižnějších vysokých ve Státech. Vánoce se kvapem blížily a já měla plné ruce práce. Dělala jsem výzdobu. Od stromečku po stoly, když tu jsem narazila na roh stolů, kde jsme měli malou knihovničku. Nevím ani proč, ale něco mě donutilo se zastavit, na chvilku si sednou a probrat knihy. Popravdě jsem nejspíše jen...
Nedočtená knížka
Začátkem ledna jsem nastoupila na brigádu jako výpomoc do místní knihovny. Pracovaly tam dvě dámy středního věku, vedoucí Věrka a knihovnice Jarka, která mě zaučovala. Práce mě bavila a leden utekl jako voda. Vypomáhala jsem hlavně v odpoledních a večerních hodinách, kdy chodilo nejvíc čtenářů. Někdy začátkem února jsem zapisovala knížky jednomu staršímu pánovi. Zvědavě si mě prohlížel. „Hlavně si nenechte nacpat službu na čtrnáctý únor, byla by vás škoda. Jste moc milá.“ „Prosím?“ podivila jsem se. „Oni vám to neřekli že?“ pokýval vědoucně hlavou. „Co mi kdo měl říct?“ „Že každého, kdo má službu v knihovně čtrnáctého února, stihne ten večer nějaké neštěstí.“ Přestala jsem psát. Pán, vida můj zájem, pokračoval: „Trvá to už nejméně deset let. Začalo to, když...
Prodloužený víkend
Autobiografická povídka popisující prodloužený víkend dvou lidí, kteří se potkali a zkouší, jestli jim to spolu bude klapat a současně první ulovený bobřík pro slečnu Vardu. -*- Způsobili to moji dva kolegové z práce, kteří si našli manželky na seznamkách. Tak dlouho do mne ryli, až jsem povolila. Slíbila jsem, že se přihlásím, vlítnu tam, popadnu první slušnější kus a zase zdrhnu. Celá akce měla trvat přesně týden. Vtrhla jsem tam přesně podle plánu. První chlápek, co napsal, chtěl půjčit prachy, druhý chtěl ode mě naplácat na holou a třetí chtěl mou fotku nahoře bez. Sundala jsem si tedy gumičku z culíku a poslala fotku ala „bratránek IT“. Zaujala mě profilová fotografie jednoho zrzavého skřítka, který měl na profilu vlastní básničku na téma: „Chtěl bych...
První…
Jedno krajně letní odpoledne si Fred Peterson poposedl hlouběji do své židle, která námahou zaúpěla. Rozhovory s jeho otcem, panem Josephem Petersonem, byly vždycky nepříjemné, tohle byl ale jeden z těch Rozhovorů. Otec vždycky uměl zvolit slova po kterých nabyl Fred dojmu, že i tropické žáby v jeho pracovně mají lepší perspektivu než on. Joseph byl velmi schopný podnikatel v oblasti lodní dopravy, mecenáš lokálního umění, oblíbený společník na velkolepých firemních akcích, filantrop, jak s oblibou sám říkal, a také otec jediného obtloustlého dítěte s nevalnou inteligencí, kterému bylo k dnešnímu dni bezmála třicet let, a bydlelo stále pod jeho střechou a za jeho peníze. Peníze nebyly problém, zatím. Joseph ale trpěl utkvělou představou o tom, že svůj podnik...
Kouzelný svět
Princess dopověděla poslední příběh. Měla dobrý pocit. A to nejen proto, že společně s přáteli splnili faunovo přání a převyprávěli mu tolik příběhů, kolik se jen dalo. Ale také z toho, že překonala sama sebe a napsala tak dlouhé příběhy jako nikdy předtím. Po cestě k hradu znovu, jak už mnohokrát, děkovala kouzelnému světu, kolik příležitostí jí už k seberealizaci přichystal. Kdyby tento svět neznala, nikdy by nepsala příběhy, nemalovala obrázky, nefotografovala nevšední předměty a scenérie, nic by nevyráběla, ani by nenamáhala hlavu nad tolika rébusy a hádankami. Procházela kolem Zakázaného lesa a dívala se směrem k famfrpálovému hřišti. Nikdy by nepodnikla fascinující lesní výpravy a nezažila ten adrenalin při famfrpálových zápasech. To není jako fandit vašemu...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
