Nejnovější příspěvky
* Strážce – kapitola 6 – Pramen *
* Nalistovat začátek příběhu * Přemístila se a doufala, že smutek, který cítila při plnění předchozího úkolu, nechá za sebou. Slza stékající po tváři jí dala najevo, že tak snadné to nebude. Anseiola se posadila na zem a opřela si hlavu o kolena. Věděla o tom, že plnění úkolů pro získání Strážce není nic snadného. Dědeček jí říkal, že si při tom čaroděj často sáhne na dno a někteří i hlouběji. A že je to navždy změní. Dřív si Anseiola neuměla představit, co tím myslí. Teď se bála zjistit, kde je to její „dno“. Poprvé u ní stálo štěstí –...
číst celé* Strážce – kapitola 5 – Slunce *
* Nalistovat začátek příběhu * Sefrénie sice cítila, že se přemisťovala, ale měla pocit, že se něco pokazilo. Zase všude kolem ní byla tma, kterou ozařovalo jen slabá záře měsíce, který navíc pomalu mizel za temným mrakem. „Pitomej kámen,“ ulevila si a vzteky ho zahodila. Teprve poté jí došlo, že to nebyl dobrý nápad. Pokud k přemístění nedošlo, bude ho znovu potřebovat. A hledat ho za tmy nebude nic snadného. Její myšlenku, že udělala chybu, navíc potvrdilo vrčení, které se začalo ozývat z místa, kam kamínek odhodila. Vrčení ustalo a...
číst celé* Strážce – kapitola 4 – Země *
* Nalistovat začátek příběhu * Albus si myslel, že je připraven na všechno. Před přemístěním si v duchu opakoval všechna obranná a útočná kouzla, která by se mu mohla přijít vhod. Jakmile se ocitl na neznámém místě, na vše rázem zapomněl. Díval se kolem sebe. Stál uprostřed místa, které dříve bylo vesnicí. Ta však byla v nedávné době vypálená do základů. Místy stále bylo vidět zbytky ohňů a vzduch byl tak prosycený kouřem, že Albuse až dusil. Všiml si, že stojí poblíž pumpy a vyzkoušel, zda funguje. Po chvíli pumpování vytekl slabý proud...
číst celé* Strážce – kapitola 3 – Strom *
* Nalistovat začátek příběhu * Přemisťování neměl nikdy moc rád. Nesnášel ten pocit, že nemá něco ve vlastních rukou. Byť samozřejmě přemisťování bylo plně v jeho rukou… Respektive mysli. Jenže tohle bylo jiné. Poprvé se přemisťoval na místo, které neznal. Vkládal důvěru do slov a kouzel ženy, kterou skoro neznal. Albus jí však důvěřoval a považoval za svoji letitou přítelkyni. A tak Ashante udělal to samé. Když zmizel pocit háku v oblasti břicha a tělo se přestalo chvět, dovolil si otevřít oči. Stál uprostřed mrtvé pláně. Kam jen oko...
číst celé* Strážce – kapitola 2 – Nebe *
* Nalistovat začátek příběhu * Sefrenie se přemístila a zalapala po dechu. Stála v absolutní tmě. Mohla si dokola říkat, že jí nic nehrozí. Ale od dětství měla ze tmy hrůzu. Už si ani nevzpomínala, co jí vyvolalo. Hlavní bylo, že se s ní naučila bojovat. A tak zavřela oči – byť to vlastně bylo zbytečné – a začala zhluboka dýchat. Pomocí dechových cvičení dokázala postupně najít svůj vnitřní klid. „Tak jo, Sef, to dáš,“ povzbuzovala se potichu. „Je to jenom tma. A ty jsi čarodějka, tak proč si u Merlina nevyčaruješ světlo!“ vykřikla, praštila...
číst celé* Strážce – kapitola 1 – Jezero *
* Nalistovat začátek příběhu * Ticho, které je spojovalo, nechtěl nikdo z nich narušit. Mlčky tak vystoupali do kopce, kde si uvědomili, že ve skále jsou přirozené schody. Opatrně vyšli kam jim skála dovolila. Najednou se ocitli na plošině, kterou od jezera nemohli spatřit. „Perfektní. Prostě perfektní,“ prolomila nakonec ticho Sefrénie, byť její hlas nebyl víc než jen šepot. „Musíme vyrazit ihned!“ pronesl rázně Ashante. „Je zbytečné čekat.“ „Dejte mi chvilku,“ ozvala se Anseiola a sebrala ze země osm kamínků, které vyskládala do řady. Poté...
číst celéDoktor
Na náš milovaný hrad se přišel podívat doktor. Jak to dopadlo se dočtete právě zde. -*- Objevil se přesně v pravé poledne. Slunce pralo jako o život, a já už od rána nadávala, že hradníci vyslali právě mne, abych se lopotila s nějakým oficírem z Ministerstva. „Je to doktor,“ říkali mi. „Jenom přijde hrad zkontrolovat, jestli mu něco nechybí.“ Mrzutě jsem poznamenala, že hradu chybí normální lidi, a že si toho všimne i slepý, a že budou jen problémy. Ale kolegové nedali jinak, a tak mne do toho vedra bez okolků vyšoupli. Ještě, že existuje...
číst celé* Strážce – letní akce a prolog příběhu *
Máte volné léto a nevíte, co s ním? Tak právě pro vás je tu letní akce Strážce! Strážce byla socha, která roky stála ve Velké síni našeho hradu. Skoro nikdo jí už nevěnoval pozornost. Když tu najednou pukla a rozpadla se na osm částí a vypustila vzpomínku, díky které víme, že bez Strážce hrozí hradu nebezpečí! Nyní je na každém z vás, zda se podaří získat kouzlo, kterým bude Strážce obnoven, nebo zda hrad zůstane navždy bez ochrany. Vzhledem k tomu, že tato akce nebude ryze spisovatelská, dohodla se Vrba na spolupráci s časopisem Lví Tlapou,...
číst celéJarní drabble
Sérii jarních drabblů si pro vás připravil pan Gregory Silvestr Werner. Společně s ním se například dozvíte, kde se vzala aktuální kolejní ředitelka zelené koleje… -*- Kde se vzala Veronica Narcissa Williamsová Byla jednou jedna narciska, která rostla vedle vody. Celý den se mohla dívat jen na sebe, ale to se jí nelíbilo, chtěla rozdávat radost, učit se a učit jiné, místo toho mohla jen koukat na svůj odraz. Jak byla smutná, začala vadnou. Už to vypadalo, že uvadne úplně, nevěděla ale, že jí vidí Nemesis. Jak tak na ní Nemesis koukala,...
číst celéKlíčovou dírkou
Naposledy se podívejme se slečnou Talia klíčovou dírkou a užijme si poslední jarní báseň. -*- Taky už čekáte, kdepak to jaro je, a dřímá ve vás, kapička naděje, že sníh nás opustil, a že už nebude, možná tak na horách, chvíli si pobude. I já se dívám, jaro vyhlížím, pupeny na stromech, s láskou si prohlížím. Pohladím sněženku, narcis i macešku, nic proti zimě, to je jen ke dnešku. Že nejde dočkat se, zpívat se touží, všichni to cítí, jak jaro krouží, všemi směry, a všude okolo, na řadu přichází pro jaro sólo. A ptáci ve větvích, nádherně...
číst celéSněženky
Sněženka je první kvítek, který vás zaujme v jarní zahradě. A o sněžence vám sepsala drabble slečna Enselis. -*- „Mami, ale mně se ještě nechce vstávat,“ ozvalo se jednoho chladného rána z trávníku. „Jen pěkně alou ven, už je čas,“ zazněla odpověď. V parku se na mnoha místech ještě držely zbytky sněhu, ale tam, kam sluneční paprsky dosahovaly nejvíce, se pomalu z trávy zvedaly drobné bílé hlavičky sněženek. „Proč musíme jaro oznamovat my? Proč to nemůže udělat třeba strejda Narcis?“ zakňoural hlásek u země....
číst celé
Denní Věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního Věštce!
Ocenění
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
Komentáře