Nejnovější příspěvky

Jarní probuzení

Autor : dne Kvě 1, 2020 | Fantasy, Svitky pergamenu | 2 komentáře

Jarní probuzení

Moji drazí spisovatelé a čtenáři, ani nevíte, jakou radost jste mi udělali! Má druhá výzva opět přinesla nádherný příběh! A já vám všem za něj děkuji. Navíc se tentokrát zúčastnil úplně každý, kdo se přihlásil. Nikdo nepromeškal možnost přidat svůj střípek do příběhu. Ale dost již bylo zbytečných slov. Užijte si příběh Jarního probuzení, který pro Vás sepsalo celkem 18 osob a jeho délka se vyšplhala na úctyhodných 2700 slov. Vaše Vrba     -*-   Jsem potulným bardem, co prochází svět.Dnes šel jsem na západ a zítra jdu zpět.Poslyšte příběh o...

číst celé

Magie májových lásek

Autor : dne Kvě 1, 2020 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Spolu s rozkvétajícím jarem otvírá čítárna své šuplíky s magickými poklady. Usedněte pod vrbové proutí na vysychající mez a poslyšte jarní haiku… * Kvety čerešnev jemnom májovom vetrepršia biely dážď.– Ewenlia Lerche Jabloně kvetou,býlí se nám probouzí,pusy pod třešní.– Freya Jane Andersson ZamilovaníPod třešní se líbajíMácha bude psát– Aya Watanabe Láska ve vzduchu,snad láska vytrvalá!Štěstí přichází.– Freya Jane Andersson A je tu zas Máj.Láska proudí kolem nás.Srdce své ti dám.– George Winchester...

číst celé

Narozeninová

Autor : dne Dub 23, 2020 | * Kancelář Sub Salix * | 2 komentáře

Hlídá nám čítárnu ve dne i v noci Energií oplývá a nechce pomoci. Laskavý úsměv ji na tváři hřeje. Empatická žena, co všem štěstí přeje. Není tak pochyb, že má každý ji rád. I proto jí chceme dnes přání své dát. Ať šťastná jsi, veselá a pořád svá(to přeje ti Vrba a čítárna...

číst celé

Jak to žije ve starém skladu – 2. část

Autor : dne Dub 19, 2020 | Jak to žije ve starém skladu, Z domu barda Beedleho | 0 komentářů

Oživlé věci nejsou zvyklé na to, že by se mohly hýbat nebo že mohou dokonce mluvit. Ještě že pamětník ví, co je to fotbal… * První fotbalový zápas Podařilo se mi dostat se na nějaké vyvýšené místo a rozhlédl jsem se po skladu. Hned jsem si uvědomil, že je tady až moc věcí a že se svým hláskem nemám šanci všechny překřičet. Ožívající plyšáci, předměty denní potřeby, kladívka, hřebíky, spousta hraček a všeho dalšího možného se tlačila přes sebe a snažila se ke mně přiblížit. Chtěli vysvětlení. Podíval jsem se na...

číst celé

Víla

Autor : dne Dub 17, 2020 | Hororové, Svitky pergamenu | 0 komentářů

Roztomilé oči malého dítěte se zvláštní mocí dokážou hrozné věci jedinou myšlenkou.  * Dívám se do jejích očí, zelených jako nejčerstvější mech. Má krásné oči lemované dlouhými hustými řasami, ale ještě krásnější je její úsměv. Bílé mléčné zoubky tvoří úsměv dokonalý, přestože levý spodní špičák chybí. Ve tvářích se jí při úsměvu tvoří ďolíčky a spolu s jejími hustými blonďatými vlásky z ní dělají to nejkrásnější dítě, jaké jsem kdy viděl – hotová víla. „Uděláš to, prosím?“ zamrká na mě, líbezný hlásek sladký jako med. Na...

číst celé

Magie jarních nálad

Autor : dne Dub 15, 2020 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Spolu s rozkvétajícím jarem otvírá čítárna své šuplíky s magickými poklady. Usedněte pod vrbové proutí na vysychající mez a poslyšte jarní haiku… * Teplé počasíDěti bosé běhajíVenku hrají si– Aya Watanabe Žíznivé klíštěvítá děti s úsměvemvolá pojďte ven.– Bibi Anne Šťastné dětičkyKameny háží směleŽbluňk do jarních vod– Leila Dusk Radost na vrchuEuforie z pohybuZlomená noha– Theodor Mudd Chlapec s pomlázkouhlasitě zanaříkal.Stoupl na ježka.– Nebelbrach Mechacha Bílá a purpurJe...

číst celé

Leontýnka

Autor : dne Dub 13, 2020 | Svitky pergamenu | 0 komentářů

Trocha vánoční nálady z předmětu Literární seminář, který vede Anseiola Jasmis Rawenclav. * Byla jednou jedna malá holčička, která se jmenovala Leontýnka. Rodiče jí dali jméno podle ducha z pohádky, protože maminka ji jako dítě milovala. Všichni se jako každý rok těšili na Vánoce, které vždy prožili vesele a hlavně spolu. Jako každý rok čekala Leontýnka na stromeček. Ježíšek totiž vždycky vybral jiný den a přes noc, když malá holčička spala, přinesl stromeček do obývacího pokoje. Ráno, když se pak Leontýnka vzbudila, žasla...

číst celé

Jak to žije ve starém skladu – 1. část

Autor : dne Dub 11, 2020 | Jak to žije ve starém skladu, Z domu barda Beedleho | 0 komentářů

Jak by to asi vypadalo, kdyby věci ožily a mohly mluvit? A do jakého extrému by to mohlo dojít, kdyby oživl rovnou celý zaprášený sklad odložených nepotřebností? V prvním díle se ze vzpomínek pamětního medailisty, který obletěl svět, dozvíte, jak to všechno začalo… Jak to celé začalo… Zatímco lidé hledají cestu k nesmrtelnosti, my hledáme způsob, jak se stát živými. Mně se to povedlo jako prvnímu. Vyrobili mě v šestnáctém století někde na území dnešní Francie a jen pár týdnů poté jsem byl věnován jako ocenění za statečnost...

číst celé

Adélka

Autor : dne Dub 9, 2020 | Hororové, Svitky pergamenu | 0 komentářů

Děti rády povídají neuvěřitelné báchorky. Dospělí je většinou odbydou mávnutím ruky. Koho by taky napadlo věřit malé holčičce, že se na ni její panenky zlobí? * „Adélka se na mě zlobí,“ řekla mi jednou. Přeskakovala pohledem ze mě na domeček pro panenky, se kterým si zrovna hrála.„Nezlobí se. Hračky se nemůžou zlobit.“„Ale můžou. Zlobí se na mě, když si s nimi dlouho nehraju. Nebo když jim ublížím.“„To si jenom hraješ na to, že se zlobí.“ Občas tvrdila, že její panenky něco dělají samy od sebe. Nevěnovala jsem tomu pozornost, vždycky...

číst celé

Velká Velikonoční Vrbová výzva začíná!

Autor : dne Dub 8, 2020 | * Kancelář Sub Salix *, Ze STOklas | 18 komentářů

Velká Velikonoční Vrbová výzva začíná!

Vítejte, přátelé. S potěšením jsem sledovala, jak jste se přihlašovali do druhého ročníku mé výzvy. Věřím, že opět sepíšete úchvatné dílo, na které budete moci být náležitě hrdí.  Tak jako loňské léto, i letos jsem pro vás nechala připravit pohodlné posezení. Polštářů a taburetek je tu dostatek. Jen ty, které jsou zelené, prosím ponechte pro účastníky. Loni se jim na nich psalo tak lehce, tak snad i letos poslouží.  Brků je dostatek, kalamáře jsou doplněny. A pokud byste zoufali, že vás opustila inspirace, jen chvilku poseďte a...

číst celé

Vodníkovo štěstí

Autor : dne Dub 7, 2020 | Pohádkové, Z křídel můr | 0 komentářů

Pohádka sepsaná jako úkol do Literárního semináře kolegyně Rawenclav. * „Maminko, přečti mi pohádku. Nějakou novou, co ještě neznám,“ žadonila holčička cestou do dětského pokojíčku, zatímco ji maminka postrkovala kupředu. Usadila se do křesla a čekala, až se dcerka uvelebí v postýlce. Anežka, tak se ta holčička jmenovala, se jako každý večer zachumlala pod peřinu, až jí z pod ní koukala jenom špička nosu. Maminka se na ni jako vždy usmála, otevřela knihu a začetla se. „Byl jednou jeden koželuh,“ začala. Ještě než stačila pokračovat, vpadla jí...

číst celé