Nejnovější příspěvky

Doktor

Autor : dne Čvn 19, 2022 | Ze zdí hradu | 1 komentář

Doktor

Na náš milovaný hrad se přišel podívat doktor. Jak to dopadlo se dočtete právě zde. -*- Objevil se přesně v pravé poledne. Slunce pralo jako o život, a já už od rána nadávala, že hradníci vyslali právě mne, abych se lopotila s nějakým oficírem z Ministerstva. „Je to doktor,“ říkali mi. „Jenom přijde hrad zkontrolovat, jestli mu něco nechybí.“ Mrzutě jsem poznamenala, že hradu chybí normální lidi, a že si toho všimne i slepý, a že budou jen problémy. Ale kolegové nedali jinak, a tak mne do toho vedra bez okolků vyšoupli. Ještě, že existuje...

číst celé

* Strážce – letní akce a prolog příběhu *

Autor : dne Čvn 14, 2022 | Strážce | 2 komentářů

* Strážce – letní akce a prolog příběhu *

Máte volné léto a nevíte, co s ním? Tak právě pro vás je tu letní akce Strážce! Strážce byla socha, která roky stála ve Velké síni našeho hradu. Skoro nikdo jí už nevěnoval pozornost. Když tu najednou pukla a rozpadla se na osm částí a vypustila vzpomínku, díky které víme, že bez Strážce hrozí hradu nebezpečí! Nyní je na každém z vás, zda se podaří získat kouzlo, kterým bude Strážce obnoven, nebo zda hrad zůstane navždy bez ochrany. Vzhledem k tomu, že tato akce nebude ryze spisovatelská, dohodla se Vrba na spolupráci s časopisem Lví Tlapou,...

číst celé

Jarní drabble

Autor : dne Čvn 13, 2022 | Ze STOklas | 0 komentářů

Jarní drabble

Sérii jarních drabblů si pro vás připravil pan Gregory Silvestr Werner. Společně s ním se například dozvíte, kde se vzala aktuální kolejní ředitelka zelené koleje… -*- Kde se vzala Veronica Narcissa Williamsová  Byla jednou jedna narciska, která rostla vedle vody. Celý den se mohla dívat jen na sebe, ale to se jí nelíbilo, chtěla rozdávat radost, učit se a učit jiné, místo toho mohla jen koukat na svůj odraz. Jak byla smutná, začala vadnou. Už to vypadalo, že uvadne úplně, nevěděla ale, že jí vidí Nemesis. Jak tak na ní Nemesis koukala,...

číst celé

Klíčovou dírkou

Autor : dne Čvn 12, 2022 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Klíčovou dírkou

Naposledy se podívejme se slečnou Talia klíčovou dírkou a užijme si poslední jarní báseň. -*- Taky už čekáte, kdepak to jaro je, a dřímá ve vás, kapička naděje, že sníh nás opustil, a že už nebude, možná tak na horách, chvíli si pobude. I já se dívám, jaro vyhlížím, pupeny na stromech, s láskou si prohlížím. Pohladím sněženku, narcis i macešku, nic proti zimě, to je jen ke dnešku. Že nejde dočkat se, zpívat se touží, všichni to cítí, jak jaro krouží, všemi směry, a všude okolo, na řadu přichází pro jaro sólo. A ptáci ve větvích, nádherně...

číst celé

Sněženky

Autor : dne Čvn 11, 2022 | Ze STOklas | 0 komentářů

Sněženky

Sněženka je první kvítek, který vás zaujme v jarní zahradě. A o sněžence vám sepsala drabble slečna Enselis. -*- „Mami, ale mně se ještě nechce vstávat,“ ozvalo se jednoho chladného rána z trávníku. „Jen pěkně alou ven, už je čas,“ zazněla odpověď. V parku se na mnoha místech ještě držely zbytky sněhu, ale tam, kam sluneční paprsky dosahovaly nejvíce, se pomalu z trávy zvedaly drobné bílé hlavičky sněženek. „Proč musíme jaro oznamovat my? Proč to nemůže udělat třeba strejda Narcis?“ zakňoural hlásek u země....

číst celé

Sněženka

Autor : dne Čvn 10, 2022 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Sněženka

O sněžence se vám rozhodl sepsat báseň i pan Felix Stone. -*- První jarní květina je na světě, Ví o ní každý na naší planetě. Bílá malá osamocená je tady, vystrkuje ze země své vnady. Roste sama někdy ve skupině, objeví se na jaře první na krtině. I krtek se diví co se to zase děje, krásné počasí na nás zase pěje. Slunce s větrem smíchané, květiny jsou do chumlu smotané. Také je tu jeden film se sněženkou, ten kde machři umlátí Vikiho...

číst celé

Zima se nevzdává

Autor : dne Čvn 9, 2022 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Zima se nevzdává

Slečna Ema Talia do klíčové dírky nakoukla víckrát. A zde je další báseň, kterou pro vás sepsala. -*- Královnou zima bývá, bílý plášť na sobě mívá, jak nerada se vzdává, a to není dobrá zpráva. Jaro už cítit, všude je, ve vzduchu cítit lze, nesmírná naděje. To jaro bojuje, o své místo, tak dávej pozor, přichází na jisto. A tam pod lesem, maličká kouká, sněženka ztracená, sněhem se potlouká. Nevzdá se, kvíteček něžný, proto své jméno má, je tedy sněžný. A vedle kvete si, rudý tulipán, všude to voní, jak sladký marcipán. Jaro tu hraje, vůní...

číst celé

Pojďte snít

Autor : dne Čvn 8, 2022 | Bobřík sta chvil | 0 komentářů

Pojďte snít

Lov bobříků zaujal i slečnu Betrii. I ta se rozhodla začít lov bobříkem sta chvil. -*- Zasněžené pláně lákají k zimním hrátkám. Děti skotačí, staví sněhuláky. Na kopci čilý ruch prozrazuje radost. Sáňky, boby i lyže protínají vyježděné stopy. Červené tváře jsou otiskem mrazivého větru, avšak ani ten radostnou atmosféru nezkazí. I brekot dítěte, které upadlo, patří k této zimní pohádce. Pojďte snít spolu...

číst celé

O Angelině a hříběti

Autor : dne Čvn 8, 2022 | Bobřík spánku | 0 komentářů

O Angelině a hříběti

Slečna Rogerina se vrátila k lovu bobříků a podařilo se jí ulovit bobříka spánku pohádkou o Angelině a hříběti. -*- Angelina Burkesová, osmiletá žákyně základní školy, stála 2. července na místním hřbitově a pokládala nádherné květiny na náhrobní kámen své matky. Byl to už rok, co spolu byly na jedné výpravě. Maminka pracovala u policie a měla za úkol zastavovat nebezpečné zločince. Angelina jí často pomáhala, protože byla šikovná a na svůj věk rozumná. Jeden z mužů byl ale silnější než maminka. Její dcera se stihla schovat, ale i tak byla...

číst celé

Poslední chvíle

Autor : dne Čvn 7, 2022 | Bobřík sta chvil | 0 komentářů

Poslední chvíle

K lovu bobříků vítáme slečnu Katie Haleki, která jako první ulovila bobříka sta chvil. -*- Na mýtině panovalo ticho. Jediné, co bylo slyšet, byl poryv chladného větru a vrzání staré břízy. Bílý sníh odrážel zapadající slunce. Vypadalo to přenádherně, jako by zem pokrývala záplava blyštivých diamantů. Ona ležela zcela nahá a chlad jí neúprosně prostupoval tělem. Zavřela oči. Vydechla. Ten výdech, ten byl její...

číst celé

Jarní haiku

Autor : dne Čvn 7, 2022 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Jarní haiku

Klíčovou dírkou se do jarní zahrady zadívala slečna Ema Talia a co viděla sepsala ve formě haiku básní. -*- Zima se dívá, čeká netrpělivě, kde jen jaro je Jaro už buší, na ta vrátka vrbová, hledá ty klíče První sněženka, zvedá malou hlavičku, proráží zemi První paprsky, prodírají se skrze, zmrzlou oblohu Tu začínají, narcisy, tulipány, nádherně kvésti Zelená se tu, první něžné lístečky, vrba už má kočičky Zima se vzdává, jaro už je za dveřmi, tiše poslouchej Poslední zbytky, sněhové nadělení, vločka tu taje Okno otevřít, šťastně vítáme jaro,...

číst celé