Co je nového
V hlubinách temna – 3. kapitola
„Neboj se, dostaneme tě domů, slibuji,“ dodal již téměř neslyšně a já se opět na krátkou chvíli ztratila v jeho očích. …nalistovat předchozí kapitolu… * Již několik minut jsme procházeli tichým lesem, cestu nám osvětlovalo stoupající slunce, jehož paprsky probleskovaly mezi větvemi stromů. Všude kolem byl klid, ale ne takový ten příjemný klid, který lidé v lesích vyhledávají. Byl to klid děsivý, kdy se člověka zmocňuje pocit, že něco není v pořádku. Najednou se Dark prudce zastavil. Překvapeně jsem k němu přesunula svůj pohled,...
číst celéĽalia medzi tŕním – časť 4.
O týždeň neskôr. Veleslava aj Eirik spolu vošli do Veleslavinho dávneho rodiska. Eirik mal tú výhodu, že sa naučil Veleslavin rodný jazyk. Ľudia sa za nimi obzerali, až kým nedošli k obydliu jej otca, náčelníka rozsiahlejšieho kmeňa. Keď k nemu prišli, zastavili ich vojaci a jeden z nich sa opýtal: „Koho hľadáte?“ Veleslava sa nadýchla a odpovedala svojou rodnou rečou: „Hľadáme Rodana, pána tejto osady.“ „V akej súrnej veci ste prišli?“ „Posiela nás jeho dcéra. A máme mu odovzdať odkaz, ktorý je určený práve len jeho ušiam.“ „Ohlásime vás. A...
číst celé* Příběhy z kostek: Hogwarts‘ Story Cubes *
Milí čtenáři, spisovatelé, i další návštěvníci naší čítárny, jak zřejmě víte, v prosinci jsem v rámci soutěže získala spoustu obrázků na unikátní bradavické příběhové kostky po vzoru mudlovské hry Story Cubes. Díky Vám jsem tak mohla devět kostek opravdu vytvořit a teď se můžeme směle pustit do hry! Soutěže s příhodným názvem budou vypisovány průběžně – dnes začíná první z nich. Soutěží bude celkem 10, což je poměrně vysoké číslo. Pevně věřím, že se ale takové výzvy nezaleknete a pustíte se do ní s literární vervou sobě vlastní. První vrh...
číst celéDéšť
Dešťové kapky něžně poskakují, za hudby bouřlivé. Do šedých mráčků se obují, když líbají vílám nohy milostivé. Proplétají se tam a zpět, kapičky nezbedné. Zatím jen křísí zvadlý květ, louky pohledné. Chaos, blesky a bouře, kamarád být se nezdá. Ale pak, když se oblaka změní v hromady kouře, se chaos z blesků a bouře nebezpečí jen zdá. Květiny se zdravé zdají být, když z půdy raší ven. Dešťovou vodu mlčky začaly pít, a dál si nechávají zdát svůj sen. Po válce víl přírodních, objeví se duha. Nemusíme mít strach z povodní, když hrom a blesk už...
číst celéZ paláce Šalamounova: Rozpolcená
Je vidět, že restaurátorské práce jsou velmi složité. A my si to opět potvrdili, když se nám nepodařilo zachránit dvanáctý svitek. Nadšení restaurátorů možná i právě proto opadlo, a tak se k pracím na třináctém svitku dostavil pouze pan Nebelbrach Mechacha. Naštěstí je však velmi šikovný a pod jeho prsty se na světlo světa prodral nový příběh, který si právě můžete přečíst. „Jak to vypadáš?“ zeptal se Prospero své dcery Lady. „Copak takto chodí oblečená lesní víla? Měla bys nosit lehké šaty, ve kterých se dobře tančí na palouku. A ty boty,...
číst celéJiskra
Báseň zaslaná do předmětu Literární seminář – poezie. Autor požádal o anonymní vydání. Zářící jiskra, ta letěla jako šíp, chtěla svět objevit, chtěla pryč jít. Toužila poznati veliký svět, toužila se vznést, toužila vzletět. Kampak však dopadne, přežije snad? Čeká ji budoucnost, nebo snad pád? Dopadne do hlíny, nebo do domova stromů? Ví jiskra to, že nevrátí se již domů? Bude dál zářit jako zlatý míč? Jako slunce, jež ke všemu je klíč? A nebo usne spánkem věčným, kterým usínají ty princezny, slečny? To vážně nevím, přísahám. Až mi to...
číst celéV hlubinách temna – 2. kapitola
Pokračování povídky sepsané v rámci soutěže Nedokončené poklady. * „Zpátky k tobě domů,“ vyslovil tiše. Domů? Ale jak toho chce dosáhnout? Jak se odsud mám dostat domů? A jak jsem se vůbec dostala sem? Byla i má matka záhadným způsobem přenesena do ještě záhadnější země, Marconie? Z úvah mě vytrhl hlas druhého chlapce, Darka. „Jaké jsou další pokyny, Morgane?“ zeptal se a pak si mě s nedůvěřivým výrazem změřil, snad jako by se domníval, že je mám v plánu zabít nebo něco podobného. „Půjde s námi,“ oznámil mu klidně. „Ale Morgane, to snad...
číst celé* Novoroční bilance Sub Salix *
Milí, drazí, spisovatelé, básníci i čtenáři, zkrátka všichni příznivci čítárny Pod vrbou, jsem moc ráda, že Vás tu po půl roce v šéfredaktorském křesle stále mohu pozdravit a popřát Vám mnoho štěstí, radosti i literární inspirace do roku 2019! Pokud Vás zajímá, jaký rok zažila naše čítárna, přináším malé shrnutí, co vše jste mohli v Sub Salix potkat, najít a přečíst. Mám nesmírnou radost z toho, jak se čítárna a hradní pisatelská obec probudila k životu, a věřím, že tento Váš zápal neutichne a budeme moci v té literární parádě pokračovat. 🙂...
číst celé* Sněhové vločky na vrbě *
Otevření posledního okénka adventního kalendáře je něco vpravdě magického. Pojďte blíž a nakoukněte, co se v něm skrývá… Nastal Štědrý den. Sníh křupal pod nohama těch, co zůstali přes prázdniny na hradě a užívali si radovánek, jež umožnila bílá nadílka. Tu a tam se ztichlou krajinou ozval smích, cinkot rolniček či šustot křídel nějakého sovího opozdilce s vánoční zásilkou. A na břehu jezera poklidně a neochvějně stála vrba. Vrba, která střeží mnohá tajemství a poklady, jež jí svěřují obyvatelé hradu. Nic na první pohled nenaznačovalo...
číst celéSněhová vločka pro Abigail Maddison
Od Any Dawson. * Milá Abigail, mám pro vás trochu zvláštní dárek. Věřím ale, že jej oceníte. Je to poukázka na dvouměsíční hospitalizaci k Mungovi. Ale nebojte, pro vás ne! Můžete vybrat až tři osoby, které budou na základě vašeho popudu do ústavu zavřeny. Třeba pokud se bojíte o zdraví nějaké kamarádky, je to ideální řešení, teď vám sice nepoděkuji, ale jednou to jistě ocení. Hospitalizovaná osoba je na samotce bez možnosti použít kouzla, bez podnětů a má tak neomezený čas, aby mohla přemýšlet o tom, jak to tady na tom světě vede. Vybírejte...
číst celéSněhová vločka pro všechny
Pro všechny, na které jsem zapomněla. Any Dawson * Všem, na které jsem zapomněla! Neberte si to osobně, přeci jenom nejsem nejmladší a pamět neslouží tak, jak by měla. Což mimochodem můžu říct pouze já, zkuste to vy a budete proměněni v žábu nebo v něco horšího. Dost často zapomínám i na lidi, na kterých mi opravdu záleží. Všem zapomenutým přeju veselé Vánoce, hlavně hodně pohody, málo vánočních škrken, zdvojených dárků, vyhaslých krbů a líných profesorů opravujících vaše úkoly. I když jsem vám zapomněla jmenovitě popřát krásné Vánoce, můj...
číst celé
Komentáře