V tichu nás dvou
Povídka o vině, selhání člověka a tichu, které křičí. Autor: Rogerina Retta Maylor V náhlém nutkání zvracet jsem si chvatně přitiskl dlaň na ústa.Když mi jeho máma volala, tušil jsem, že to je vážné. Realita ale bolestně přesáhla má očekávání. Udeřila mě do tváře jako facka. Třebaže se mi z pachu v bytě udělalo špatně od žaludku, nedokázal jsem to vzdát. Utéct. Nikdy bych nebyl schopen porušit slib.Já mu pomůžu, řekl jsem jí. Neměl jsem jinou možnost. „Gabrieli?“ hlesl jsem do tmy chodby. Vypínač na můj stisk nijak nereagoval a já si uvědomil, že mu museli odpojit elektřinu. Nejspíš se to oznámení tlačilo v jeho narvané, nevybrané poštovní schránce, která mě už dole na chodbě tak zarazila.Neodpověděl mi a já měl špatné tušení. Při své cestě předsíní poslepu jsem...
Bobřík strachu
Slečna Lyanna Sullivan je k nezastavení. Další Bobřík strachu uloven! Ten nápad určitě dostal Tomáš. Nebo možná Filip. To není důležité, protože jsme s ním stejně hned souhlasili všichni. Strávit noc na tajňačku ve škole, kdo by mohl říct, ne? Bychom pak byli za posery. A tak jsme souhlasili. Já měl spát u Tomáše, Tomáš u Filipa, Filip u Kryštofa a Kryštof zase u mě. Věci jsme si sbalili už den předem a poschovávali je ráno do skříněk. Celý den jsme byli jako na trní a netrpělivě vyčkávali, kdy se konečně ručička hodin posune k půl páté a zazvoní poslední zvonek. Ze třídy jsme se pak nenápadně vytratili do chodeb školy. Všechno jsme měli dobře naplánované. Jako deváťáci jsme dostali větší skříňky a dobře jsme se do nich vešli. Stačilo jen úplně v tichosti...
Cesta je cíl
Příběh o cestě do Santiago de Compostela pro Bobříka toulavých bot opět ulovila slečna Lyanna Sullivan. Krásné čtení! Takhle už to dál nejde. Touhle větou začíná spousta velkých životních rozhodnutí včetně toho mého. Že se chci vydat do Santiaga jsem věděl už dlouho. Udělal bych to ale jako všichni ostatní. Vzal bych si na dva týdny volno z práce, odletěl do Porta a než bych se nadál, byl bych zase zpátky doma. Jenže to bych nebyl já, abych nemusel mít něco speciálního.Práce byla příšerná, tak jsem dal výpověď, nájem byl drahý, tak jsem byt opustil a přátelé byli falešní, tak jsem přestal odpovídat. Sbalil jsem si těch pár věcí, co jsem potřeboval, vybral peníze z banky, koupil ty nejlepší boty a prostě jsem vyšel.Nejdřív jsem šel po českých stezkách, ty mi...
Dopisy…
Příběh ve formě milostných dopisů odehrávající se během 2. světové války pro Bobříka velkých citů ulovila slečna Lyanna Sullivan. Drahá Pauline, dnes je to přesně dva roky, co jsem tě naposledy viděl. Na Londýn stále padá jedna bomba za druhou, nikde není bezpečno. Schováváme se, kde se dá a když dojdou zásoby, vždy se přesuneme. Je to těžké období, ale doufám, že brzy skončí. Od té doby, co jsem se vrátil, je to čím dál těžší, psát levou rukou jsem se stále nenaučil. I když to není moc romantické, musím tyto slova diktovat Addie. Alespoň bude dopis konečně úhledným písmem a ty nebudeš muset luštit ty moje klikyháky. Kromě psaní si ale začínám na život s jednou rukou docela zvykat, jen mi přijde, že válka je ještě o něco horší, když v ní nejsem aktivně...
Sen o létání
Sen o létání v podobě básně slečny Lyanny Sullivan rozehřeje Bořík veršů. Krásné snění! Když jsem zavřel oči,narostla mi křídla,bělostná jak křída,vtáhla mě do noci.Vidím vzdušné draky,dovádím s anděli,už nejsem v posteli,létám mezi mraky.Svět pode mnou mizí,vše je malinké,tak moc malinké,mám teď pohled hmyzí.Než se vrátím zpátky,mezi lidské tvory,prohlédnu si hory,a nebeské zámky.Ráno už se blíží,svítání je tu,dávám sbohem větru,ráno už se blíží.
Sen noci bradavické – Mys dobré naděje
Konečně máš zpět pevnou půdu pod nohama. Rychle se pustíš a musíš se vydýchat, protože asistované přemisťování není tvůj oblíbený způsob cestování. Už si chceš úlevně oddychnout, když v tu chvíli tebou projde mlžná postava. Co tu strašíš, člověče? vykřikne mlžný muž, který vypadá jako kapitán lodi ze sedmnáctého století. No nekoukejte tak a pojďte mi pomoc s tou nestvůrou, která mi brání vrátit se na moji loď. Všimneš si, že se na úplném kraji mysu vznáší noční můra a všechny vás sleduje. Bludný Holanďan, pronese kdosi za tebou. Ty si ho však nevšímáš, protože ti něco vibruje na zádech. Uvědomíš si, že je deník a chceš to nechat na později. Ale deník tentokrát začne i hřát, až máš pocit, že ti hoří záda. Shazuješ batoh ze zad a snažíš se deník najít. Na půl oka...
Sen noci bradavické – Kalahari
Putování začíná být úmorné a z veder tě denně pobolívá hlava. I přesto se nevzdáváš a pokračuješ dál. Tentokrát tě nohy nesou do samotného srdce Kalahari. Na chvíli zapomínáš na obtíže a kocháš se pohledem na divoká zvířata. Tiše jim vzdáváš hold, že dokáží přežít na takovém místě. A pak tě z rozjímání vytrhne tvůj kamarád, který ukazuje na domorodce z kmene Sanů. Vítejte snoví poutníci. Mé jméno je Tsamkxao a jsem zde, abych vám pomohl načerpat sil na zbývající úsek cesty. Než vám však řeknu, kam vaše kroky mají směřovat, musím si být jistý, že jste připraveni. Ano, já vím, nebýt připraveni, nedošli jste tak daleko. Berte to tak jako jednoduchou zkoušku, usmívá se Tsamkxao. Tak jako surikaty, které můžete vidět poblíž, i vy byste měli být připraveni hlídat své...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
