Lék pro královnu

Jak již název napovídá, příběh pana Connora pro bobříka cizích světů, v tomto příběhu se král pokusí sehnat lék pro královnu. Zda uspěje či nikoliv, to se dozvíte jedině, když si najdete čas na čtení. -*- Černo, celé království se odělo do smuteční barvy. Královská rodina truchlí, královnu sužují bolesti, pomalu umírá. Zoufalý král nechal vyhlásit po celém království smutek a nakázal všem čarodějům, doktorům a vědmám, aby se dostavili na hrad a léčili jeho ženu, nebo budou nelítostně popraveni. Nespočet nedobrovolně přitáhnutých zachránců navštívilo hrad, ale nikomu se nepodařilo přijít na to, co královnu trápí. Během jednoho chladného večera navštívila krále mocná čarodějnice Eura. „Králi jeden bláznivý, mlč, neplýtvej slovy, jenom poslouchej. Chceš-li svou ženu...

Bibliosféra

Je až s překvapením, jak často autoři psali básně, i když nemuseli. Jako například slečna Cesmína, která sepsala pro bobříka cizích světů báseň o Bibliosféře. -*- Mimo prostor a čas existuje knižní svět plný kouzel, Bibliosféra, tak se jmenuje, každý příběh tam zmizel. Jako obří knihovna vypadá, knihy si volně poletují, slunce tam nikdy nezapadá, spisovatelé se citují. Každý příběh se do knihy vtělí, slova mají moc velkou, knihovníci jsou velmi sečtělí, voní to tam idylkou. Knihovníci se tu o vše starají, o knihy s láskou pečují, zatoulané knihy občas sbírají, některou ještě označují. Zrovna se něco krásného přihodilo, slova se do vět skládají, kouzlo písmo a papír navždy spojilo, do police novou knihu dají. Okamžik zrození nikomu neunikne, knihy chtějí nováčka...

Strážkyně lesa

Vstupte se slečnou Viljou a bobříkem cizích světů do míst, kde vám společnost bude dělat Strážkyně lesa. -*- Nindë dokončila posledními pohyby ranní rituál k uvítání nového dne a sledovala, jak se první ranní paprsky slunce prodírají mezi listy vzrostlých stromů. Les ještě z části spal, vzduch byl chladný a ještě ho neplnilo ptačí cvrlikání ano bzukot hmyzu, noční stvoření se už ale ukládala ke spánku, a všude vládlo ticho. Věděla, že to nebude trvat dlouho. Milovala lesy a všechny ty zvuky, které ho obvykle plnily, jí byly hudbou, ale ticho úsvitu mělo něco do sebe. Když o něco později posnídala, dala se do úklidu svého provizorního tábora. Netrvalo to dlouho a místo se zdálo netknuté, jako kdyby tu ani nebyla. Světlovlasá elfka spokojeně přikývla, když se...

Neznámá

První kouzlo, které se nám povede, je většinou nezapomenutelné a otevře nám úplně nový svět plný nečekaných zážitků. Příběh Seal sepsaný slečnou Newikou pro bobříka cizích světů však toto potvrzuje. -*- Každé kouzlo s sebou nese nějaké prokletí. A její magie měla vysokou cenu. Jako maličká neprojevovala vůbec žádné nadání, přestože její rodina byla jednou z nejmocnějších na kontinentu. Jak rostla, každý člen z rodiny, včetně jejích vlastních rodičů, jí opovrhoval. Až jednoho dne, na její patnácté narozeniny, pocítila cosi zvláštního. Vzduch kolem ní voněl po starých knihách, po květinách,  po lese, a jemně praskal. Magie si jí konečně našla. V tu chvíli vstoupili do pokoje její mladší bratři – v té době již mocní a schopní mágové. „Že by se Seal konečně naučila...

Bobří ráj

Slečna Bibi pro bobříka cizích světů sepsala příběh o hledání bobřího ráje. Najde jej bobřík Karel nebo se bude muset smířit s tím, že už žádný ráj není? To se dozvíte, když se dáte do čtení. -*- Bylo nebylo, dávno tomu (tak prý začínají příběhy mudlové)… žil byl jeden bobřík, který se jmenoval Karel. Bydlel sám u řeky, kde dříve bydlely celé přechozí generace bobrů. Žily pohromadě a v souladu s přírodou, ale jen do té doby, kdy tam přišli lidé. Jim padla za oběť celá bobří hráz, oni rozbořili mohutné stavby budované po celé generace. Postavili elektrárnu, zregulovali řeku … a rázem bylo po bobřím ráji. Staří ještě zůstávali „na dožití“, ale mladí se vydali proti proudu, aby našli lepší místo pro život. Karel jako jediný z mladých zůstal. Staral se...

Vyšší moc

Vybojovat náročný boj a poté si zajít na hostinu? Sen každého bojovníka. Tedy, pokud si jej nevezme do rukou pan Cinex a nesepíše o něm příběh pro bobříka cizích světů. -*- Vší silou jsem se ohnal po tý hnusný bestii. V ruce stříbrnej meč a v hlavě jedinej úkol. Dneska musí zemřít. Rychlej útok, švih na pravou stranu a znova úhyb. Jak může bejt tak zatraceně rychlej. Hledám ho všude po místnosti, ale nikde nic. Doteď jsem nevěděl že tahle odporná rasa upírů se umí zneviditelnit. V obou rukách svírám meč a přikrčen se plížím k balkónovým dveřím. Najednou ucejtím ten obrovskej tlak v zádech. Proletím těma dveřma vedoucíma na balkon. Všude samý třísky a střepy pokrytý kapkama krve. Je moje nebo toho upíra? Opět ho nevidím. Natáhnu se po...