Na obloze

Co se stane, když se sejdou měsíční znamení, popustí uzdu fantazii a čarují na noční obloze? To dobře ví slečna Martena Moon.  Jedné noci se na úplně prázdném a temném nebi setkaly astrologické bytosti, krásná Panna a charismatický Vodnář. Když se tak procházeli temným nebem, napadlo je, jaká by to byla krásná obloha, kdyby jim na cestu svítily malé lucerničky. A tak dostal Vodnář nápad, vybrat živočichy s obzvlášť jasnou duší a zapsat je navždy do nočních nebes. Přitáhli si tedy hvězdné Váhy, aby mohli vážit zářivé duše zvířat a vybrat ty nejlepší, tedy ty, které váží nejvíc. A tak vybírali zvířata a vážili je na vahách, až nakonec vybrali odvážného Berana, stabilního a milujícího Býka, empatického Raka, sebevědomého Lva, vášnivého Štíra, ambiciózního...

Autor : dne 10/07/2026 | Nezařazené | 0 komentářů

V tichu nás dvou

Povídka o vině, selhání člověka a tichu, které křičí. Autor: Rogerina Retta Maylor V náhlém nutkání zvracet jsem si chvatně přitiskl dlaň na ústa.Když mi jeho máma volala, tušil jsem, že to je vážné. Realita ale bolestně přesáhla má očekávání. Udeřila mě do tváře jako facka. Třebaže se mi z pachu v bytě udělalo špatně od žaludku, nedokázal jsem to vzdát. Utéct. Nikdy bych nebyl schopen porušit slib.Já mu pomůžu, řekl jsem jí. Neměl jsem jinou možnost. „Gabrieli?“ hlesl jsem do tmy chodby. Vypínač na můj stisk nijak nereagoval a já si uvědomil, že mu museli odpojit elektřinu. Nejspíš se to oznámení tlačilo v jeho narvané, nevybrané poštovní schránce, která mě už dole na chodbě tak zarazila.Neodpověděl mi a já měl špatné tušení. Při své cestě předsíní poslepu jsem...

Autor : dne 09/27/2026 | Nezařazené | 0 komentářů

Sen o létání

Sen o létání v podobě básně slečny Lyanny Sullivan rozehřeje Bořík veršů. Krásné snění!  Když jsem zavřel oči,narostla mi křídla,bělostná jak křída,vtáhla mě do noci.Vidím vzdušné draky,dovádím s anděli,už nejsem v posteli,létám mezi mraky.Svět pode mnou mizí,vše je malinké,tak moc malinké,mám teď pohled hmyzí.Než se vrátím zpátky,mezi lidské tvory,prohlédnu si hory,a nebeské zámky.Ráno už se blíží,svítání je tu,dávám sbohem větru,ráno už se blíží.

Autor : dne 09/02/2026 | Bobřík veršů, Nezařazené | 0 komentářů

Nedočtená knížka

Začátkem ledna jsem nastoupila na brigádu jako výpomoc do místní knihovny. Pracovaly tam dvě dámy středního věku, vedoucí Věrka a knihovnice Jarka, která mě zaučovala. Práce mě bavila a leden utekl jako voda. Vypomáhala jsem hlavně v odpoledních a večerních hodinách, kdy chodilo nejvíc čtenářů. Někdy začátkem února jsem zapisovala knížky jednomu staršímu pánovi. Zvědavě si mě prohlížel. „Hlavně si nenechte nacpat službu na čtrnáctý únor, byla by vás škoda. Jste moc milá.“ „Prosím?“ podivila jsem se. „Oni vám to neřekli že?“ pokýval vědoucně hlavou. „Co mi kdo měl říct?“ „Že každého, kdo má službu v knihovně čtrnáctého února, stihne ten večer nějaké neštěstí.“ Přestala jsem psát. Pán, vida můj zájem, pokračoval: „Trvá to už nejméně deset let. Začalo to, když...

Autor : dne 02/27/2025 | Nezařazené | 0 komentářů

Vytváření smluv s nádechem fantazie: Porozumění dealerským dohodám

Pohádka o SubSalixu a důležitosti smluv Bylo nebylo-v nedaleké minulosti-existovalo podivné místo zvané SubSalix, které vládl král Roland Spolehlivý. Jeho hrad se tyčil vysoko nad nejvyšším stromem v zemi, poskytující ochranu a stabilitu království pod ním. Jako baldachýn, stříbrné listy stromu filtrovaly sluneční světlo, které se prodíralo hustým listovím, vrhající skvrnité stíny na rušné ulice. Každý den přicházeli obchodníci zdaleka i blízka na živé tržiště, aby obchodovali se vším, od vzácného dováženého zboží po čerstvé produkty. Hádali se o nejlepší ceny ze svých stánků a obchodů, vše s požehnáním krále Rolanda, který si nepřál nic jiného, než aby jeho lidé byli šťastní a prosperující. Jedno jasné ráno, když vzduch naplnil zpěv ptáků, se kolem potuloval...

Autor : dne 07/21/2023 | Nezařazené | 0 komentářů