Rekapitulace čtvrtého kola lovu bobříků

Rekapitulace čtvrtého kola lovu bobříků

Čtvrté kolo lovu literárních bobříků je za námi. V minulém kole jsme zmiňovali, že zřejmě najedeme na nový systém vydávání bobříků. Příspěvky třetího kola budou vydávány ve stejný den jako příspěvky kola druhého, a to tak, že druhé kolo bude nadále vycházet o sedmé ranní a příspěvky kola třetího a čtvrtého o sedmé večerní. A to již od 19. 10. 2020.

Rekapitulace třetího kola lovu bobříků

Rekapitulace třetího kola lovu bobříků

Třetí kolo lovu literárních bobříků skončilo. Vzhledem k nadále vysoké účasti literárních lovců bude zvážen nový styl vydávání, kdy by zřejmě docházelo k zveřejňování dvou bobříků v průběhu jednoho dne. Proto prozatím nejsme schopni říct, kdy dojde k prvnímu vydávání bobříků ulovených v třetím kole. Ale nebojte se, o příběhy rozhodně nepřijdete.

Rekapitulace druhého kola lovu bobříků

Rekapitulace druhého kola lovu bobříků

Druhé kolo lovu literárních bobříků skončilo a příběhy z něj budou vycházet od 19. 10. 2020 (to víte, máme toho ještě dost k vydání z kola prvního). A já byla tentokrát účast?

Rekapitulace prvního kola lovu bobříků

Rekapitulace prvního kola lovu bobříků

První kolo lovu literárních bobříků máme zdárně za sebou a vy každé ráno můžete v čítárně nalézt nové příspěvky. Poběžte se s námi podívat na podrobnější informace.

Kouzelníci od vrbového jezera

Kouzelníci od vrbového jezera

Jistě jste zpozorovali, že se kolem čítárny začala pohybovat bobří rodinka. Však už jste si mohli v soutěžích rodinku prohlédnout a vybarvit jejich černobílé zobrazení. Možná jste i hádali, copak tu ti bobříci asi chtějí a proč jim Vrba poskytla útočiště. My Vám to nyní rádi prozradíme!

Možná jste při procházení mudlovským světem zaslechli vyprávění o Hoších od Bobří řeky. Pokud jste měli dostatek času a zaposlouchali se, věřím, že jste museli být, tak jako my, očarováni. Vždyť oni Hoši od Bobří řeky byli tak soudržná skupina, která pod vedoucím Rikitanem dokázala vše, co si usmyslela.

Nepřipomíná vám to něco? Ano! Jako by šlo o kolej studentů z Bradavic pod vedením kolejního ředitele. Kdo ví, třeba náš hrad míval i pátou kolej, jejímž kolejním zvířetem byl bobr. No, spíše ne… Ale proč si jednu takovou kolej na chvíli nezřídit? Bobří rodina přijela na naše pozvání a chce s Vámi strávit co nejvíce času.

Vstoupit do „bobří koleje“ může každý z vás! Stačí být odvážný, sbalit si svoji KáPéZetku (Kalamář, Pero, Zápisník) a dát se do lovu třinácti bobříků.

Nebojte, nebudeme bobří rodinku trápit. Půjde o bobříky spisovatelské. Co jeden bobřík, to jeden žánr či styl psaní, který budete muset sepsat. Témata bobříků si můžete již nastudovat. Každý z bobrů se rozhodl, že si vezme jednu z kategorií pod tlapu a rozhodne, zda jste byli úspěšným lovcem.

EDIT! Upozorňujeme, že příběhy by měly být originální – fanfikce nebudou od 12.9.2020 uznávány a bobřík tak nebude uloven.

Nezbývá, než Vám představit všechny bobříky

1 – Bobřík smíchu
První bobřík je děsný smíšek a pořád se něčemu směje. Od Vás tedy chce sepsání humorného příběhu. Příběh může být komický, ale neurazí jej ani kdyby byl tragikomedií.

2 – Bobřík strachu
Druhý bobřík rád každého straší. A ještě raději by byl vystrašen. Sepíšete děsu plný příběh, po kterém se bude bobřík bát usnout?

3 – Bobřík spánku
To třetí bobřík má zase problémy se spánkem. Ne a ne usnout. Zkusil už snad všechno. Jen jediné ještě nevyzkoušel a to nechat si přečíst pohádku. Dokážete sepsat pohádku, po které náš bobřík usne pevným spánkem?

4 – Bobřík tajemných dálek
Čtvrtý bobřík miluje dálné země. Jeho nejoblíbenější je Japonsko. Navíc si zamiloval jejich styl básnění a byl by tak rád, kdybyste mu sepsali 12 haiku – pro každý měsíc v roce jedno – bude vás zbožňovat.

5 – Bobřík sta chvil
U pátého bobříka není třeba zbytečného rozepisování. Vaším úkolem je sepsat drabble či doubble drabble. A aby to nebylo tak snadné, stanovíme si jednu podmínku. Vaše dílo se musí odehrávat v zimě.

6 – Bobřík cizích světů
Šestý bobřík je milovníkem příběhů plných magie a kouzel. Příběh, kterým ulovíte tohoto bobříka, bude spadat do kategorie fantasy a měl by se tak odehrávat v neznámém fantaskním světě.

7 – Bobřík budoucích dnů
Sedmý bobřík je milovníkem věcí budoucích. Pro ulovení bobříka budoucích dnů budete muset sepsat sci-fi příběh. Bude se odehrávat na naší planetě v budoucnosti nebo v hlubokém vesmíru? To je jen a jen na Vás!

8 – Bobřík velkých citů
Osmý bobřík je duší romantik a po Vás chce, abyste mu sepsali romantický příběh, který však nemusí mít šťastný konec (to prý nechá jen a jen na Vašem uvážení). Hlavní je, aby chytil za srdce a dojal nás.

9 – Bobřík veršů
Devátý bobřík nemluví jinak, než ve verších a ulovíte jej jedině tak, že sepíšete báseň o minimálně 12 verších a to v obkročném rýmu. Obkročný rým je takový, ve kterém se rýmuje 1. verš se 4. veršem a 2. verš se 3. veršem. Vzorec pro tento rým je abba.

10 – Bobřík toulavých bot
Desátý bobřík je neposeda a pořád by někde vandroval. Bobříka toulavých bot ulovíte, když sepíšete příběh týkající se výletu. Můžete popsat svůj (dramatický) zážitek z výletu, nebo krátký zápisek cestovatele o jeho cestě divokou přírodou (či ještě divočejším velkoměstem). Fantazii se meze nekladou.

11 – Bobřík městských legend
Jedenáctý bobřík je schraňovatelem městských legend. A že už jich ve své sbírce má! Tu o černé sanitce možná také znáte. Zkuste ale vymyslet nějakou vlastní děsivou legendu, kterou by si mohl bobřík přidat do své sbírky.

12 – Bobřík ponaučení
Dvanáctý bobřík je znám tím, že rád dává ponaučení do života. K jeho ulovení stačí sepsat krátkou bajku s ponaučením.

13 – Bobřík volnosti
Třináctý bobřík je svým způsobem lenoch, a tak jej ulovit nebude nic složitého. Má rád volnost, nechce být ničím vázaný, a proto i Vám dává tvořící svobodu. Napsat si můžete cokoliv Vás jen napadne.

Je jen na Vás, kterého bobříka si ulovíte jako prvního a kterého si necháte naposledy. S lovem můžete začít již teď, sepisovat si příběhy do šuplíku a vyčkávat na vyhlášení soutěží na hradě. Pro ty z Vás, kterým se podaří ulovit všech třináct bobříků, bude připraveno překvapení, které byste si neměli nechat ujít!

Kouzelníci od vrbového jezera, nezbývá než Vám popřát – Lovu zdar!

Za čítárnu SubSalix
Eillen McFir Elat

Narozeninová

Hlídá nám čítárnu ve dne i v noci
Energií oplývá a nechce pomoci.
Laskavý úsměv ji na tváři hřeje.
Empatická žena, co všem štěstí přeje.
Není tak pochyb, že má každý ji rád.
I proto jí chceme dnes přání své dát.
Ať šťastná jsi, veselá a pořád svá
(to přeje ti Vrba a čítárna tvá)

Velká Velikonoční Vrbová výzva začíná!

Velká Velikonoční Vrbová výzva začíná!

Vítejte, přátelé.
S potěšením jsem sledovala, jak jste se přihlašovali do druhého ročníku mé výzvy. Věřím, že opět sepíšete úchvatné dílo, na které budete moci být náležitě hrdí. 

* Velká Velikonoční Vrbová výzva *

* Velká Velikonoční Vrbová výzva *

Příroda se pozvolna probouzí a navíc se nám blíží Velikonoce. Vrba vzpomínala na Letní sen, který jste společně tvořili pod jejími proutky, a ráda by si toto sdílené psaní zopakovala. 

Doufá, že se zúčastní co nejvíce studentů, profesorů, zaměstnanců i duchů, a opět společně sepíšete kouzelný příběh. 

Většina z vás jistě ví, o co jde. Ale opakování je matkou moudrosti, tak hurá na to…

UPOZORNĚNÍ! 

PŘIHLÁSIT SE JE MOŽNÉ POUZE DO ÚTERÝ 7. 4. 2020!

* Detektiv naposledy na scéně *

* Detektiv naposledy na scéně *

Vážení a milí čtenáři,
drazí autoři a příznivci detektivek,

poslední dva měsíce jste měli unikátní možnost nahlédnout takříkajíc „pod ruku“ Alici Schillerové, mladé ženě působící jako soukromé očko a zároveň konzultantka policejnímu oddělení.

* Detektiv na scéně *

* Detektiv na scéně *

Alice přišla domů, zaklapla za sebou dveře a po paměti odhodila klíče do košíku na botník. Cvakla vypínačem a předsíň zalilo žluté světlo žárovky. Překročila několik párů bot nedbale poházených na podlaze a přihodila k nim další, právě vyzuté černé polobotky, hned následované batohem, koženou bundou a svetrem. Prošla temnou kuchyní kolem hromady neumytého nádobí a rozsvítila až lampičku v koupelně nad umyvadlem.

Štědrý den

Vrba se pomalu probouzela z nočního spánku. Ráda by odpočívala dál, ale kdosi ji vyrušil. Několik lidí si pod jejími proutky povídalo a v kotlíku vařilo ovocný punč. Omamná vůně způsobila, že se Vrba úplně probrala.

„Nezapomeň tam dát skořici, ta k Vánocům patří,“ pronesl hlas a Vrba v něm poznala Morrigan Trisstesse.
„Ta už tam je. Neremcej mi do vaření a věnuj se psaní,“ odsekla Eillen McFir Elat se smíchem na rtu.
„Já raději nic říkat nebudu a rovnou si to tam dám sama,“ podotkla klidným hlasem Janel Weill a Vrba si všimla, jak do kotlíku přidává hrneček zmrzlých malin.
„Nesmíme zapomenout na něco modrého. Ať to má tu správnou barvu a chuť,“ zasmála se Lilien Emity Meissed a ze svého pláště vyndala hrst borůvek.
„Tak, hrnky jsou nachystané, je čas si připít!“ pronesla Helenia Kukková a začala nalévat punč do šálků.

Vrba nemohla uvěřit tomu, že se všechny sešly pod jejími větvemi. Mlčky si užívala ten nádherný dárek, který dostala. A když pak usedly ke svým pergamenům a daly se do psaní, pomyslela si, že snad nikdy nebyla tak šťastná.

Čtvrtá adventní neděle

Čtvrtá adventní neděle

Historie se opakuje a Vrba by mohla vyprávět. Vždyť aktuální slečna, která se o ni stará s laskavou péčí, je toho strůjcem. To ona může za návrat jedné ze zakladatelek. Návrat, který Vrbě dala před rokem jako vánoční dárek.

Vrba se jí za milou péči snažila sama odvděčit. Však svojí výzvou zaujala spisovatele, kteří se nebáli něčeho nového. Ač Vrba doufala, že tím slečně ulehčí, nedokázala si nevšimnout, jak moc toho má její ochránkyně nyní na bedrech. A přestože se letos zdálo, že na Vrbě nepřibudou očarované sněhové vločky, věděla Vrba své. Viděla opět v očích slečny zápal, který u ní milovala. Tušila, že se něco chystá. Nevěděla, o co půjde, ale těšila se. Třeba to má být překvapení i pro ni samotnou…

S vědomím, že se blíží Štědrý den, a tušením, že bude čímsi výjimečný, požádala Vrba studenty sedící na jejích kořenech o zapálení všech čtyř svící adventního věnce.

Třetí adventní neděle

Třetí adventní neděle

Ohlížení se za minulostí může být smutné. Ale v určitou chvíli si uvědomíte, že už smutnit nechcete, a tak se soustředíte jen na krásné vzpomínky.

Příchod další slečny, která si vzala vládu nad čítárnou pod svá ochranná křídla, byl tentokrát plynulý. Ani Vrba sama by nedokázala vybrat lepšího nástupce a s radostí svěřila své vrbové proutky do rukou slečny, která – tak jako všechny předchozí – v začátcích hýřila nápady a nadšením. Společně si užily spoustu krásných chvil a přivítaly na břehu jezera davy čtenářů a spisovatelů.

A tak ve chvíli, kdy slečně začaly docházet síly, Vrba nesmutnila. Věděla totiž, že to znamená jediné: novou tvář, novou krev, nové příběhy. Poprvé se tak neloučila s odcházející slečnou smutnými zvadlými proutky. Stála vzpřímená a svými lístky obsypanými větvičkami jí mávala na cestu a přála jí jen mnoho štěstí.

Radostné vzpomínky zažehly plamenné kouzlo a pod Vrbou se na adventním věnci rozzářily tři svíce.

Druhá adventní neděle

Druhá adventní neděle

Vrba nadále setrvávala v nostalgické náladě. Vždyť adventní čas se ke vzpomínání hodí – byť nemusí být vždy veselé.

Vzpomínky na odchod jejích zakladatelek bolely stejně jako tehdy. Ale i v tom smutku dokázala Vrba najít něco krásného. Myšlenka na seznámení tehdy ještě se studentkou, která byla nejprve horlivou výpomocí, aby posléze převzala otěže vlády nad čítárnou, vyvolávala ve Vrbě hřejivé pocity.

Nová mladá krev přinesla druhou várku nadšení, při kterém se do čítárny přidalo mnoho nových svitků s poezií a prózou. Ale každý z nás máme jen omezené množství energie a i tato slečna začínala postupně mít méně času. A Vrba tak byla ráda za každou volnou minutku, kterou si pro ni slečna dokázala ukrást.

Smutek, který prostoupil Vrbu, neměl dlouhého trvání. Zahnal jej plamen dvou hořících svící adventního věnce.

První adventní neděle

První adventní neděle

Celý svět vstoupil do adventního času. Času, který by měl být plný klidu a pohody. Namísto toho lidé spěchali a nikdo si nedokázal najít chvilku času pro sebe. Jen Vrba tu stála s pohledem upřeným k hradním zdem a vzpomínala na ženy, které utvářely její životní cestu.

První dvě byly tehdy velmi mladé. Čerstvě oblékly profesorský hábit a byly stále plné elánu a nadšení. Ony dvě založily čítárnu a společně v ní strávily první čtecí Vánoce.

Vrba vzpomínala na to, jak se tu pohodlně usadily a daly se do čtení, které prokládaly psaním svých vlastních děl. U toho upíjely horkou čokoládu a smály se tak nakažlivě, že se k nim připojilo mnoho studentů a profesorů. S radostí vzpomínala na ty chvíle a hledala v nich útěchu, když si připadala osamocená.

A pak se pod jejími větvemi zjevil adventní věnec a vzplála na něm první svíce.