* Město moře a železa se loučí *

Po celý měsíc jste četli příběh tajemného města, aniž by byla na začátku zmíněna jeho totožnost. Teď už všichni víme, že jde o město Rokycany. Někteří z Vás si všimli nápověd, důmyslně schovaných téměř v každém drabble. Níže najdete seznam všech nápověd a zajímavostí, které byly v příběhu skryty. Nápovědy a zmínky o zajímavostech v pořadí, v jakém se objevily v příběhu: 1) Tajemná kulička + mrtvý tvor (dále Tvoreček) – tzv. Rokycanské kuličky, ve kterých je zkamenělina trilobita – v okolí Rokycan bylo velké naleziště. Taktéž první nápověda z názvu celého příběhu, tedy „moře“. 2) Vrba (vrbová dívka) – název města Rokycany je odvozen od nízkých vrb, kterým se říkalo rokytí. 3) Robertsonův pluk – pluk dorazil do Rokycan na konci druhé světové války. Zde se později...

Probuzení

Třicátý pátý a zároveň poslední díl příběhu, sepsaný na téma Poslední klapka. * Byl předposlední dubnový den roku 2017. Procházela Rokycany a nepoznávala město, ve kterém vyrůstala. Dřív jí připadalo plné života. A teď? Netušila. Došla až k řece. Zastavila se u sochy svatého Jana Nepomuckého. Její pohled však přitahovala vzrostlá vrba. Doběhla k ní. „Vrbo, vrbičko, probuď se. Vím, že v tobě spí vrbová dívka,“ pronesla tiše a pohladila kmen. Ve svých jednatřiceti letech byla stále snílkem. Po chvíli zpoza kmene vykoukla zelená dívka s vrbovými proutky místo vlasů. S nesmělým úsměvem zamávala. Ona ji však nespatřila. Zbývala jen jediná klapka na jejích očích. Nespadla. Neviděla ji. Salix však stačilo, že věřila. Redakční úpravy provedla Helenia...

Vstříc plamenům

Třicátý čtvrtý díl sepsaný na téma Eso v rukávu. * Vypravěč se rozběhl vstříc plamenům. Nedbaje na žár a létající jiskry, postupoval hlouběji do srdce města. Musel se dostat k hradu. Znal svého bratra velmi dobře. Jen jeden z nich v případě krize utíkal. A jeho bratr to nikdy nebyl. Byl si moc dobře vědom hněvu, jaký město k jeho bratrovi cítilo. Ale byl to on, kdo měl trumf. Stále měl kroniku a stačilo ji jen vhodit do plamenů a bylo by po všem. Město vycítilo, co má jeho ochránce v plánu. Zaleklo se. Vypravěč postupoval stále vpřed. Šel si pro svého bratra. Plameny ustupovaly jeho hněvu. Město se vzdávalo. Redakční úpravy provedla Helenia...

V zajetí emocí

Třicátý třetí díl sepsaný na téma Emoční kolika. * Vypravěč skrz dvě brány pozoroval hořící město. Věděl, že požár je jen jedním z těch historických mezníků, které město přečká. Vzpomněl si na Salix. Pocítil nesnesitelnou bolest z její ztráty. Poté si představil Janův výraz. Jeho tělo zaplavila naděje a víra. V další vzpomínce uviděl Aloise. A do toho víru se přidala bojovnost. A pak si vzpomněl na bratra, který čelil hořícímu peklu. Odhodlání bylo poslední emocí, jež se hlásila o místo. Stál a na pohled vypadal jako bezcitná osoba. Ale uvnitř něj byly propletené emoce, jež mu způsobovaly neskonalou bolest. Doufal, že až zachrání bratra, konečně vytrysknou na povrch. Redakční úpravy provedla Helenia...

Rozloučení

Třicátý druhý díl, ve kterém dojde k odhalení názvu města, sepsaný na téma Jen ať ti to nezůstane. * První hodlal projít Alois. Otočil se k chlapci a poplácal ho po rameni. Pak podal ruku Vypravěči. S úsměvem se vrátil do své doby. Než se průchod uzavřel, všiml si Vypravěč, jak naskakuje na bicykl značky Tripol Hering. „Teď jsi na řadě ty,“ pronesl Vypravěč, klekl si a pevně sevřel chlapce do náručí. „Děkuji za pomoc.“ „Stejně jsem byl na obtíž,“ prohlásil chlapec. „Slibte mi něco,“ zašeptal. Vypravěč ho pobídl, ať pokračuje. „Je to váš bratr. Zachraňte ho. Jinak vám zůstanou jen výčitky.“ „Pokusím se. Když mi řekneš své jméno,“ usmál se Vypravěč. „Jan Rokycana,“ odpověděl chlapec a prošel branou. Redakční úpravy provedla Helenia...

Brány vedoucí domů

Třicátý první díl sepsaný na bonusové téma Recyklace – Pohádka. * Bylo, nebylo, v době dávno minulé, na místě tak tajném, že o něm věděla jen hrst vyvolených, stáli dva muži a chlapec. Před jejich očima se děla věc nevídaná. Z okolo ležících kamenů a zlámaných větví se začaly vytvářet dva rámy. Vrby rostoucí poblíž protáhly své větve a zaplétaly se kolem. Ptáci se slétali a v zobáčcích nesli luční kvítí, jímž se pokoušeli vyzdobit onen přírodní průchod. Když bylo hotovo, přišel kouzelný dědeček známý jako Vypravěč, vrásčitou rukou pohladil oba rámy a ustoupil. Druhý muž a chlapec uviděli nevídané. Objevil se magický průchod, jenž jim umožnil vrátit se zpět domů. Redakční úpravy provedla Helenia...