Skryté město – kapitola 3
Třetí kapitola Skrytého města je tu pro vás. -*- Zatímco čekal na hrobaře, Kobe využil zbývajícího času, aby rychle prohledal mrtvolu uvnitř cely. Vzhledem k tomu, v jakém stavu sem byl muž přiveden, očekával rakvářského mistra každým okamžikem, jelikož mezi jeho obvyklé koníčky patřilo přešlapování před vchodem do vězení. K jeho uším se muselo donést, že bude mít v nejbližší době nového zákazníka. Vzdálené drmolení nesrozumitelného hovoru Kobovi potvrdilo, že jeho čas s mrtvým již uplynul a další lidé se blíží. Zatímco mu rychle prohledával kapsy u kalhot a košili, pokoušel se v mysli utvrdit, že vězni rozuměl dobře jeho poslední slova. Ať už myslel výrazem „volden“ cokoliv, Kobe ho nikdy neslyšel a s ničím si ho nedokázal spojit. Přece jenom to druhé slůvko ho...
Skryté město – kapitola 2
Druhá kapitola Skrytého města je tu pro vás. -*- V každé kobce byl stojan na pochodeň, který zel prázdnotou. Zdejší strážní nepovažovali za dobrý nápad rozmazlovat svěřence světlem, ještě by se sem rádi vraceli. Proto první věc, kterou Kobe musel udělat, bylo sebrat nejbližší pochodeň a usadit ji v poslední cele do patřičného stojanu. Světlo odkrylo místní luxus. Kobka měřila tak tři na tři metry, podlahu měla pokrytou zapáchající slámou, která už zažila několik minulých obyvatel. Stěny byly vlhké a plné zelené plísně. Působily na člověka dojmem, jako by ho chtěly v nejbližší chvíli zavalit. U té zadní se potom dalo v zemi najít několik centimetrů hluboké koryto s tajuplným obsahem, který vábil zdejší zvířenu. K tomu děravé vědro a několik krvavých skvrn na...
Skryté město – kapitola 1
Vítejte u první kapitoly příběhu z pera Larima Elata. Skryté město vám otvírá své brány. Vstupte, máte-li odvahu… -*- Koba si protáhl bolavá záda. Zpovzdálí sledoval dva strážníky, jak zakuklence strkají do nejodlehlejší cely na úplném konci chodby. Vedle něj postával Griga, celý bílý a s podupávající nohou – bylo na něm jasně patrné, že už by nejraději zmizel a nechal problém někomu dalšímu. Tím dalším byl Koba. „Co se stalo? Proč má na sobě tu blbou kuklu?“ otočil se na něj Koba. „Je to snad někdo známý? Není to Pister, co? Ten zpěvák. To by bylo fajn, nemám ho rád.“ „Je to pro tvoje dobro, takhle jsme ho už sebrali. Zabil svýho kámoše. A dopadnul takhle. Obličej má celej… v krvi. Oči vydloubaný, tváře pořezaný… nic pěknýho na pohled.“ Koba se...
Lásce neporučíš aneb Babička Anna vypráví
Povídka o vzpomínání jedné babičky. O objevení lásky tam, kde jí jen málokdo čekal a zkrátka o tom, jak je někdy život nevyzpytatelný a jednoduše krásný. -*- A to jsem si šla zrovna cachtat nohy do potoka, protože po práci dostanete zkrátka chuť na trošku toho osvěžení, které Vám dopřeje proudící voda. Jenže tu náhle se tam objevili mladíci ze vsi! „Ahoj, Andulo!“ volali na mě už od lesa, který obkličoval potok z levé strany. Abyste tomu rozuměli, my bydleli na opačné straně, přes louku. Původně jsem si myslela, že se v ten den budu koupat, ale s chlapci za zády to jednoduše nešlo. Hlavně před mladým Vencou od mlynáře Junka. Ten za mnou pálil už od dětství. Se smíchem a zvednutou sukní jsem se rozběhla k domu. Nastalo zrovna jaro a příroda byla...
* Úplňkové čtení 10/25 *
Drazí čtenáři a autoři, s novým vedením přichází několik změn, kterých jste si jistě sami všimli. Nejvýraznější změnou je podzimní háv, do kterého se naše čítárna oděla. Vrbu tak krom příběhů zdobí i nádherné podzimně zbarvené listí. Nebojte se na něj posadit – je očarované tak, že zůstává suché a krásně teplé. A co dalšího se v čítárně událo a jakou novinku pro vás máme přichystanou? To se dozvíte v dnešním úplňkovém čtení. Jednou z viditelných změn bylo zmenšení boční lišty, kde se již nezobrazuje kompletně celé menu. Naneštěstí však tato změna způsobila, že nejde rozkliknout hlavní kategorii a zobrazit podkategorie. O daném problému víme a doufejme, že se nám podaří jej vyřešit. Další změna, která se nám nelíbí, a snažíme se ji vyřešit, jsou náhledové...
Malý hrdina a jeho planetky
Jednorázová mini povídka slečny Ary vás přenese do světa dítěte, do světa, kde je možné všechno. Všude samá auta. Vpředu, vzadu, vpravo i vlevo. Když podjíždíme most, jsou dokonce i nad námi. Táta s mámou si povídají. Řeší dospělácké věci a já se koukám okýnkem ven. Jsem vzadu v sedačce, připásaný pásy, které jsou prý potřeba. Nejsou ale moc pohodlné. Možná i proto se koukám jinam. Snažím se zahlédnout tváře dalších lidí v těch čtyřkolých, pohybujících se krabičkách. Občas mi přijde srandovní hádat, jestli mají velká či malá břicha nebo třeba brýle. Líbí se mi lidi s brýlemi. Jsou jiní. Maminka říká, že s brýlemi lépe vidí. Chci taky lépe vidět. Myslím, že by mi slušely modré se světélky po stranách. Až budu dospělý, koupím si je. „Jindříšku, vidíš to nebíčko?...
Stopy v snehu
Keď som prechádzala krajinou, sneh mi vŕzgal pod nohami. Pred očami som mala nekonečnú belobu, miestami poškvrnenú osamotene postávajúcim stromom. Musela som sa ponáhľať, lebo temnota noci tu bude čo nevidieť, tichá, plaziaca sa, nemilosrdná. Dúfala som, že to stihnem do bezpečia, kým sa vyberú na lov tie nočné netvory.
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
