Láska v čokoládových pralinkách
Dnes je ten den, kdy najevo můžeš dát, každému na hradě, jak moc máš ho rád. Říct všechno veřejně, ale i skrytě. Vyjádřit city své přímo či neurčitě. Zde pode mnou leží na psaní pergamen, kdo bude první s citem tvým seznámen? Dovolím začít si, říct, co k vám cítím, když zdobíte proutky mé příběhy, kvítím. Nadšení, lásku, něhu, štěstí a vděk, z vás kdo vkročíte pod proutky mé mimoděk. Z každého příběhu, drabble či básně, co píšete s nadšení bez kapičky bázně, proutky mé ožijí a láskou se plní, společně s vánkem pak vzduchem si plují. Ráda mám každého, kdo ke mně zavítá a paní Múzu s úsměvem přivítá. Prostor teď dávám vám, říct co na srdci máte, věřím, že ze srdce svého citu rozdáte. Chcete někomu z hradu napsat pár milých slov, složit báseň či haiku?...
Pro Cinexe Stara
*V pozadí vládne, mocným kreslícím kouzlem, nás vždy ohromí, co zvládne vyčarovat, žasnem nad jeho umem.
Pro Olivera McCollina
* První kolejní, co jsem tu kdy zažila, budete pro mne už napořád “náš Olík”, víc kamarád než kantor.
Pro Melisu Pestrou
* Sluníčko naše, každým dnem se směješ víc, jsi bojovnice, je radost dívati se, jak jsi stále silnější.
Pro Melisu Pestrou
Jak říkáš, je v tobě něco, co nevidíš ani ty sama. Jsi bojovnice, i když ti to nepřijde. Sluníčko naše, kolejní podporou jsi. Věřím, že vše dokážeš.
Pro Nebelvír
* Lvíče smečce své děkuje za přijetí ať se koleji v budoucnu jen daří ze srdce si jen přeji