VD9 – Není kočka jako kočka IX.
Stoslůvka k Velikonočnímu pondělí sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Otevřela jsem dveře do hospůdky a všechny pohledy se otočily směrem ke mně. Stála jsem tam v plné kráse a najednou se ozvalo: „Čau, Inees, máš holej zadek.“ Otočila jsem se a uviděla pořádný trhanec na zadku mých šatů. Zrudla jsem jak červené pondělí a radši bych teď dostala pomlázkami na holou, než ji tu neplánovaně ukazovat. Chtěla jsem být za kočku a místo toho mám kočičky v ruce a holý zadek díky kotěti. Holt není kočka jako kočka. Nakonec jsem se tomu s ostatními zasmála a uvědomila si, že není lepší společnosti, kde by se mi tohle mohlo stát. Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...
VD8 – Není kočka jako kočka VIII.
Stoslůvka k Velikonoční neděli sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Odpoledne mi dělal společnost při pečení velikonočního mazance a beránka. Připadala jsem si jak na Boží hod, jak to tu nádherně vonělo. Musím mu vymyslet jméno. Třeba mi spolužáci pomohou. Připravila jsem si na židli ty květované šaty a každou chvilku jsem je musela přenést jinam, protože to mé hravé kotě doslova přitahovaly a snažil se je použít místo lezecké stěny. V sobotu ráno jsem si dala velmi záležet na natočení svých vlasů a nanesení dokonalého make-upu. Oblékla jsem si ty dokonalé šaty, vzala natrhané kočičky, nasypala jídlo kotěti a vyrazila na školní sraz a cítila se jako prvotřídní kočka. Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...
VD7 – Není kočka jako kočka VII.
Stoslůvka k Bílé sobotě sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Noc to byla opravdu divoká. To kotě se rozhodlo snad ani na chvilku neusnout. Neustále mi přecházelo po polštáři a tahalo mě packami za vlasy. I tak jsem z toho všeho měla opravdu dobrý pocit. Možná, že zítra na třídním srazu budu jediná svobodná a bez dětí, ale teď mohu alespoň říci, že nežiji sama. Hned po snídani jsem se vydala do obchodního centra, abych nakoupila všechno potřebné vybavení pro soužití s tímhle kočičákem. Pelíšek, kočičí záchod a spoustu krmení a hraček. Jeho snídani jsem asi trochu přehnala, ale on se cpal jak já na Bílou sobotu po pořádném půstu. Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...
VD6 – Není kočka jako kočka VI.
Stoslůvka k Velkému pátku sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Trochu s obavou jsme s Pavlou odhrnovaly větve keře a hledaly místo, odkud mňoukání přichází. Až uprostřed jsme objevily schoulené malé koťátko, které se snažilo mňoukáním přivolat pomoc. Vytáhla jsem ho z keře ven a koukala vyděšeně na Pavlu, co budeme teď dělat. Slovo dalo slovo a už jsem si spolu s větvičkami kočiček domů nesla i kotě. Vypravila jsem se s ním na veterinu, kde mi dali pár cenných rad a já si odnášela zdravého kocourka. Vytvořila jsem mu provizorní pelíšek a slíbila mu, že ho zítra na Velký pátek pořádně vymydlím, aby na něj každá nemoc byla krátká. Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...
VD5 – Není kočka jako kočka V.
Stoslůvka k Zelenému čtvrtku sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Lekla jsem se a vyskočila z trávy rychlostí blesku. Byla to moje kamarádka Pavla. „Jdeš třepat ovocnými stromy, když je ten zelený čtvrtek?“ zeptala se mě s úsměvem na rtech. Povyprávěla jsem jí o výpravě za kočičkami a ani jí nevadilo se ke mně přidat. Věděla, kde přesně rostou, protože sama sobě už pár větviček stihla natrhat. Dorazily jsme na místo a já jsem začala svými nůžkami na manikúru pižlat větvičky. Pavla se mohla potrhat smíchy a já jsem se přidala k ní. Při mém urputném souboji s větvičkami jsem najednou uslyšela zvuk tichého mňoukání, který vycházel z nedalekého keře. Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...
VD4 – Není kočka jako kočka IV.
Stoslůvka ke Škaredé středě sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * V uších jsem měla sluchátka a poslouchala skvělou hudbu. Vyhýbala jsem se dětem na koloběžkách a odrážedlech a pomazlila každého psa, co si ke mně přiběhl pohrát. Zastavila jsem se až u rybníku, sedla do trávy a pozorovala hejno kachen, které tu nejspíše hnízdilo. Fascinuje mě, jak krásně následuje jedna druhou. Plavou vedle sebe a jakmile zatočí ta první, tak všichni zatočí okamžitě za ní. A co teprve když někdo hodí do vody kus jakéhokoliv jídla. Zamyšleně jsem sledovala tu synchronizaci a rychlost kachen, když mě najednou někdo chytil za rameno a řekl hlasitě: „Netvař se tu jak škaredá středa.“ Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
