V hlubinách temna

„Prohledejte to tady, nemohli jen tak zmizet, ostatní zatím prohledají okolí trosek!“

„Neboj se, dostaneme tě domů, slibuji,“ dodal již téměř neslyšně a já se opět na krátkou chvíli ztratila v jeho očích.

Pokračování povídky sepsané v rámci soutěže Nedokončené poklady.

Už se vám někdy stalo, že… že jste se ocitli jinde? V jiném světě? Mně ano. Možná to zní zvláštně, možná ne. Nevím.
Co ale dobře vím, je, že byl podzim a studené uličky se schovávaly za popadaným listím. Chladné pouliční lampy svítily mihotavým světlem a alespoň trochu rozrážely neprůstřelnou tmu. Ulice zely prázdnotou, jen čas od času zafoukal vítr a rozfoukal zametené kupy listí do všech stran.