V hlubinách temna – 4. kapitola

„Prohledejte to tady, nemohli jen tak zmizet, ostatní zatím prohledají okolí trosek!“ … nalistovat předchozí kapitolu… * „Našli nás. Musíme zmizet!“ promluvil tiše Dark. V jeho hlase byly znatelné obavy, ale také nepřekonatelné odhodlání a vzdor vůči zdejší vládkyni. „Na to nemáme dost času, musíme bojovat,“ zavrtěl Morgan znepokojeně hlavou a já je jen vyděšeně sledovala. „Vy dva zmizte, já je zdržím!“ Mladší z mých společníků byl stále odhodlán udržet prince dostatečně daleko od nepřátel, kteří se ho chtějí zbavit. Kroky byly stále blíže a mně bylo stále víc jasné, že nemáme šanci utéct. Rozhlédla jsem se kolem… musí přeci existovat nějaké řešení, nebo ne?! „Někdo tady je!“ prohlásil cizí ženský hlas nedaleko od nás. „Dělej, Morgane!“...

V hlubinách temna – 3. kapitola

„Neboj se, dostaneme tě domů, slibuji,“ dodal již téměř neslyšně a já se opět na krátkou chvíli ztratila v jeho očích. …nalistovat předchozí kapitolu… * Již několik minut jsme procházeli tichým lesem, cestu nám osvětlovalo stoupající slunce, jehož paprsky probleskovaly mezi větvemi stromů. Všude kolem byl klid, ale ne takový ten příjemný klid, který lidé v lesích vyhledávají. Byl to klid děsivý, kdy se člověka zmocňuje pocit, že něco není v pořádku. Najednou se Dark prudce zastavil. Překvapeně jsem k němu přesunula svůj pohled, stejně jako starší z členů naší skupiny. „Musíme se ukrýt,“ vydechl tiše, „pojď, Morgane, nesmí tě najít!“ Morgan mě chytl za ruku a rychle se vydal úzkou lesní pěšinou. Snažila jsem se mu stačit, ale neúspěšně, byl prostě...

V hlubinách temna – 2. kapitola

Pokračování povídky sepsané v rámci soutěže Nedokončené poklady. * „Zpátky k tobě domů,“ vyslovil tiše. Domů? Ale jak toho chce dosáhnout? Jak se odsud mám dostat domů? A jak jsem se vůbec dostala sem? Byla i má matka záhadným způsobem přenesena do ještě záhadnější země, Marconie? Z úvah mě vytrhl hlas druhého chlapce, Darka. „Jaké jsou další pokyny, Morgane?“ zeptal se a pak si mě s nedůvěřivým výrazem změřil, snad jako by se domníval, že je mám v plánu zabít nebo něco podobného. „Půjde s námi,“ oznámil mu klidně. „Ale Morgane, to snad nemůžeš myslet vážně? Opravdu chceš s sebou vzít špeha?“ mračil se na něj Dark, zřejmě se mu tato možnost příliš nelíbila. Pohled, který na mě vrhl, působil skoro vražedně. Pak svou pozornost opět přesunul k Morganovi. „Myslím to...