Alexander Sen - N

Po dlouhém pobytu v mrazáku opět přinášíme povídku o Alexandrovi Snovi.

"Jé, díky," rozzářil se Alex, když uviděl, kolik jich tam je a jak je to tam nádherně ozdobeno. Místnost byla přeplněna lidmi a jenom pár židlí bylo volných.

Alex se pousmál a hleděl na dědu, jak na obrázek.

"Ahoj," pozdravil onu dívku. Pozorně si ji prohlédl, byla to blondýnka, štíhlé postavy asi v jeho věku.

"Tak jak se o tebe starali?" zeptal se Saši jeho strýc.
"Moc dobře, proč?" podivil se.

Prázdniny se krátily a přišel 20. srpen, den jeho narozenin. Ráno se probudil a šel na snídani. Všichni ještě spali, probudil se totiž už v sedm ráno, což u něj nebylo obvyklé. Šel tedy do kuchyně a udělal k snídani nějaký obložené chleby. Chtěl se právě zakousnout do prvního, když vešla do kuchyně Elena.

Ráno se probudil celý zničený. Omyl si obličej, usušil a šel na snídani.

"Ach jo," postěžoval si Alex. "To je nuda,"
Ležel ve svém pokoji a strašně se nudil, protože měl domácí vězení. Byl tam kvůli jedné věci. Věci, které nerozuměl.