Cesta je cíl
Příběh o cestě do Santiago de Compostela pro Bobříka toulavých bot opět ulovila slečna Lyanna Sullivan. Krásné čtení! Takhle už to dál nejde. Touhle větou začíná spousta velkých životních rozhodnutí včetně toho mého. Že se chci vydat do Santiaga jsem věděl už dlouho. Udělal bych to ale jako všichni ostatní. Vzal bych si na dva týdny volno z práce, odletěl do Porta a než bych se nadál, byl bych zase zpátky doma. Jenže to bych nebyl já, abych nemusel mít něco speciálního.Práce byla příšerná, tak jsem dal výpověď, nájem byl drahý, tak jsem byt opustil a přátelé byli falešní, tak jsem přestal odpovídat. Sbalil jsem si těch pár věcí, co jsem potřeboval, vybral peníze z banky, koupil ty nejlepší boty a prostě jsem vyšel.Nejdřív jsem šel po českých stezkách, ty mi...
Výlet
Bobříci mají rádi přírodu a svůj klid. Ale minimálně jednou tomu tak nebylo. Krátký příběh slečny Petromily pro bobříka toulavých bot vám vysvětlí, proč mají bobříci rádi klid. -*- Kousek za Prahou, směrem na sever, se rozkládá malé město. Je celé obklopené nádhernými a hustými lesy. A ano, hádáte správně! Žijí zde bobři. Spokojení, zdraví, dovádějící a šťastní. Každou neděli se vydávali na procházku. Jenomže lesy i chráněné parky už měli prozkoumané a tak se rozhodli pro výlet do města. Sbalili si svačinu a vyrazili. Vedeni zvědavostí a touze po dobrodružství, nenechali se odradit od nebezpečného výletu. Vábeni zvláštními, nikdy nepoznanými zvuky a pachy. Cesta probíhala celkem hladce. Bobři byli trochu nesví a nervózní, ale ve víru města bojovali vlastně...
Tulák
Další toulavý kocour pro bobříka toulavých bot. Tentokrát však příběh o Tulákovi z pera slečny Newiky. -*- Jsem Tulák, ale abych byl upřímný, jsem i tulák. Toulavý kocour. Tulákem mne ale nazval zatím každý člověk, kterého jsem potkal, a že jich bylo mnoho. Vyrůstal jsem v malé vesnici, pod dětskou skákací trampolínou. Stejně jako sourozenci jsem se v jejím okolí naučil lovit myši, vykračovat si po střechách, kvílet na měsíc, prát se, pečovat o svůj sametový kožíšek… znáte to, všechny ty důležité kočičí věci. Když jsem trochu vyrostl, vydával jsem se na vlastní tlapku na výpravy po celé vsi. Obdivoval jsem červené taškové střechy, zdi porostlé psím vínem, ozdobená okna s muškáty v květináčích, udržované...
Zrzek průzkumník
Slečna Cesmína si pro bobříka toulavých bot připravila báseň o malém zvídavém kocourkovi. Snad se vám bude líbit tak jako bobříkovi. -*- Malý kocourek zrzavý,je pěkně zvědavý,svět kolem prozkoumává,ocáskem přitom mává. Kočka ho bedlivě hlídá,Zrzek se na ptáčka dívá,všechno ho zajímá,šelma v něm dřímá. Jednou se na zahradu vydal,velký pes za ním rychle utíkal,Zrzek na strom vylezl,jazyk na hafana vyplázl. Když pes někam odběhnul,Zrzek se boudě vyhnul,barevné záhony prozkoumal,potřebu pod růží vykonal. Všechno je tady nové,působí to jako snové,kocourek vše očichává,smysly lovce pozor dává. Žlutý motýl ho zaujal,dlouho za ním utíkal,okolí se rychle změnilo,kotě se asi ztratilo. Zrzek se rozhlížel,maminku vyhlížel,kam se má vydat,už nechtěl cestovat. V trávě...
Výlet
Každý z nás minimálně jednou zažil podobný výlet jako ten, o kterém vypráví slečna Indris. Pojďte spolu s bobříkem toulavých bot zavzpomínat, jak složité bývají výlety ve společnosti malých dětí. -*- Bylo to tady. Úterý. Ano, konečně přišel ten den, na který se všechny děti tolik těšily. Dobře, pokud mám být upřímná, těšily se nejen děti. I my dospělí jsme celkem vítali, že na chvíli porušíme už poněkud nudnou rutinu běžného dne na pěveckém soustředění. Na rozdíl od dětí nás však čekala před výletem spousta práce. Tedy konkrétně mě a vychovatelky, protože paní vedoucí byla nad jakékoli jiné činnosti kromě zpěvu vysoce povznesená. „To přeci není její práce, že? „Že moje také ne, to absolutně nikoho nezajímalo. No nevadí. Jako první problém...
Z deníku Bruinen Avelany – Cesta k přežití
Slečně Bete se natolik zalíbilo ve světě, o kterém psala pro bobříka budoucích dnů, že se rozhodla v něm zůstat a sepsat další příběh – tentokrát pro bobříka toulavých bot. Deník Bruinen Avelany se vám již podruhé otvírá. A kdo ví, zda je to naposledy… -*- Pár zápisů jsem přeskočila, neboť nebyly nijak významné. Přesouvám se do doby, kdy jsme po pár měsících života na ledovci zjistili, že na povrchu nejsme schopni přežít tak dlouho, jak bychom si přáli. Respektive jak by si přáli radní v Terpsichore. Naše sto padesáti členná skupina spolu vyhnanců se tak najednou ocitla před vážným dilematem: budeme věřit, že nás Terpsichore povolá zpět do podzemí dříve, než zemřeme, nebo se raději pokusíme zajistit své přežití po svém? A pokud se zkusíme postarat o...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
