Štědrost – U Anděla – Poutníkovy myšlenky

Z pera Connora Iana McBrownniese. -*- Dalo by se říct, že má každá oběť byla tak trochu štědrá. Každý mi něco nedobrovolně daroval, ale musí se jim nechat, že nadělali okolo všeho pořádný rozruch. Pravda je taková, že kdyby mi sami nabídli svůj majetek, odmítl bych. Peklo není chudé, nepotřebuje dary od lidí. Peklo bere, neptá se. A dělá taky dobře. Když něco chci, mám si pro to jít! A vůbec, jakékoliv obdarování by se mělo trestat! Lidé tak akorát dávají najevo svou zámožnost. V pekle by se měli vařit! Proradní dárci! Nadřazenost se vyznačuje vládou, respektem či krutostí k ostatním. Je mi z nich...

Pomluva – U Anděla – XXIII.

Z pera Connora Iana McBrownniesse. -*- Pokud jeden ze spolumajitelů pošpiní pověst hostince, bude zbaven svého podílu a ten propadne do vlastnictví druhého spolumajitele. Malé písmo ve smlouvě bylo zrádné a já toho hodlal využít. Stačilo se na trhu zmínit o tom, že Sally někoho vídá a hned se toho chopili místní. Drby se mírně poupravily a hned věděla celá vesnice, jak je místní hostinská nevěrná. Plný hostinec byl jenom zřídka a lidé se mu začali vyhýbat. Tržby šly dolů, což znamenalo, že pověst hostinské ovlivňuje chod podniku. V podvečer, kdy Anděl zel prázdnotou, usedl jsem k Sally. Vytáhl jsem naši smlouvu a poukázal jsem na drobné písmo. Jakmile dočetla, vytrhla mi smlouvu a roztrhala ji na malé kousíčky. To neměla dělat. Dupl jsem o zem a rázem před ní...

Střídmost – U Anděla – XXII.

Z pera Connora Iana McBrownniesse. -*- Snad každý pijan neví, kdy má přestat a raději se má odplazit domů. Samozřejmě se pijani našli i v místním hostinci a musím přiznat, že se dokázali odvázat ve velkém. Sally tvrdila, že její matka se vždy snažila zmírnit počet korbelů návštěvníkům, kteří sotva seděli na židličce, ale tísnivá finanční situace jí moc volnosti nedávala, a tak byla ráda za každý zlaťák. Sally však nic nedrželo zpět. Nemusela se starat o dítě a měla taky něco naspořeno, takže se nebála vyhodit opilce z hostince. Tedy jenom když měla manžela v hostinci. Obě ženy učily návštěvníky střídmosti a pití...

Obžerství – U Anděla – XXI.

Z pera Connora Iana McBrownniesse. -*- V hostinci se již dříve kradlo. Tehdy to však byl komplikovanější případ. Že se U Anděla vařilo dobře, věděl každý, a tak měl každý tendenci si přidávat. Žil zde jeden muž, který měl neustále hlad. Mohl sníst stádo vepřů, ale pořád měl hlad. V zoufalé situaci se rozhodl ujídat ostatním návštěvníkům přímo z talíře. Pohár trpělivosti hostinské přetekl ve chvíli, kdy se opovážil vplížit se do spíže a vyjíst veškeré zásoby. Bylo jasné, že musel dostat zákaz vstupu do hostince, neboť by podnik zruinoval. Aby se alespoň trochu nasytil, začal trhat v lese bobule. Jednou se však otrávil...

Cudnost – U Anděla – XX.

Z pera Connora Iana McBrownniesse. -*- Každý den sedávala v hostinci mladá vdova. Vždy si objednávala stejné víno a křupavou husu.Její krása oslepovala mnohé pánské návštěvníky. Někteří se dokonce opovažovali k ženě přisednou a zkoušeli na ni různé sladké řečičky.Její stav vdovy nebyl pro sprosťáky překážkou a nemravné návrhy sypali z rukávů. Co by na to řekly jejich ženy, které čekaly doma u stolu s teplou večeří?Vdova však návrhy s klidem odpalovala, místní muže znala velmi dobře. Provdala se a svou lásku věnovala jenom jednomu muži, a to hodlala dodržet.Doposud nepodlehla smilstvu a svou lásku a věrnost projevuje cudností. Tomu říkám...