Alice: Nejpodivnější případ – 5. část

Alice se celá třásla a jen silou vůle se držela, aby se nerozbrečela. Její budoucnost je nejistá. Ta slova se jí stále honila hlavou, zatímco sledovala vrbovou ženu, jak se stará o Terezku.

Alice: Nejpodivnější případ – 4. část

Průchod tentokrát vedl doprostřed pole. Kolem Alice a Vypravěče rostlo obilí, kam až oko dohlédlo. Alice netušila, jaký druh to je, ale byla si jistá, že by se stačilo zeptat Vypravěče a ten by bez váhání odpověděl.

„Proč jsi mě vzal zrovna sem?“ otočila se Alice k Vypravěči s rukama zapřenýma v bok. „Jestli ti to přijde vtipné, tak se pleteš.“

Alice: Nejpodivnější případ – 3. část

Alice zalapala po dechu a prudce se otočila. Stále za sebou viděla dveře vedoucí zpět do lesa. Ona sama však stála uprostřed náměstí. Navíc vypadalo úplně jinak, než byla zvyklá. Rozhlížela se kolem sebe a snažila se pochopit, co se děje. Všímala si, jak si ji lidé měří zkoumavým pohledem. Z některých cítila strach, z jiných odpor. Absolutně nechápala, co se děje.

Alice: Nejpodivnější případ – 2. část

Celý týden Alice procházela město křížem krážem a snažila se zjistit něco o tom, kam mohla Terezka zmizet. Dokonce i policie jí vyšla vstříc a oficiálně ji zapojila do pátrání. Což jí pomáhalo u lidí, kteří by se na ni jinak dívali nedůvěřivě a nic by jí neřekli.

Ne, že by se jim divila. Když se ráno podívala do zrcadla, díval se na ni obličej ztrhané ženy s vaky pod očima a vystouplými vráskami.

Alice: Nejpodivnější případ – 1. část

Že ten den nebude normální, tušila Alice již od probuzení. Nejen, že se jí nechtělo vstávat z postele. Při pohledu na povlak polštáře navíc zjistila, že její nová barva byla vadná a místo aby zůstala ve vlasech, zbarvila povlečení i polštář do černa.