VD9 – Svatební

Stoslůvka k Velikonočnímu pondělí sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * V celém domě vrcholily přípravy. Všude bylo plno lidí a úkolů, které bylo třeba udělat. Anně připadalo, že se vše odehrává jako v nějakém bláznivém snu. Baruška venku pomáhala dívkám s pletením věnečků a ozdob. Byl už červen, takže květů bylo na lukách požehnaně. Jejich barvu krásně doplňovaly červené pentle a ozdoby, které byly součástí krojů. Anna se mezitím připravovala na svůj velký den. Většinu času jí zabralo oblékání. Měla na sobě sváteční nevěstin kroj, který byl úplně nový. Jen čepení z červených květů bylo po mamince. Nyní s kyticí máků v ruce čekala, až si pro ni Martin přijde. Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...

VD8 – V kostele

Stoslůvka k Velikonoční neděli sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Tok času bylo nemožné zastavit. Dny byly čím dál delší a také teplejší. Duben se přehoupl v květen a slunce začínalo hřát stále více. V kostele však byl příjemný chlad. Anna se přinutila obrátit své myšlenky zpět k duchovnímu rozjímání. Byla přeci na mši svaté, zde se nehodilo přemýšlet nad světskými záležitostmi. Ale bylo to obtížné. Pak náhle ticho přerušil sametový a klidný hlas. „Milí farníci, rád bych vám oznámil, že ve svátek svatého Víta hodlají uzavřít sňatek Martin Libský z Loukova a Anna Tkadlecová ze Lubky.“ Anna na sobě pocítila pohledy všech sousedů. Cítila se velmi šťastná a milovaná. … nalistovat poslední kapitolu Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark....

VD7 – Cestou polní

Stoslůvka k Bílé sobotě sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Přišel květen a louky i stromy byly plné květů. Většina z nich měla bílou barvu, takže celý svět jako by se zahalil do bílého roucha. Pokaždé, když jsem procházela po cestě a mířila do kostela nebo na pole, měla jsem hlavu pokrytou záplavou bílých plátků. Dnes jsem však nešla cestou sama. Vedle mne kráčel Martin a držel mě za ruku. Měla jsem pocit, jako by kromě nás nebyla na světě živá duše. Teď, když jsme měli požehnání, nemuseli jsme naše schůzky tajit. Rodiče mě stále hlídali, ale dopřávali mi větší míru volnosti. Pak mě náhle Martin políbil. Svět se zastavil. … nalistovat další kapitolu Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...

VD6 – Žádost o ruku

Stoslůvka k Velkému pátku sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Otec seděl s vážným výrazem u stolu a netrpělivě bubnoval prsty do jeho desky. Vedle něj seděla maminka a lehkým dotykem ruky na jeho paži ho uklidňovala. Situace vypadala napjatě, ale já stále doufala ve šťastný konec. Byl pátek, ale protože byl den sváteční, nepracovalo se a den byl vyhrazen odpočinku, rozjímání a modlitbám. Byl to den, kdy Martin přišel požádat rodiče o mou ruku. Nyní tu stál a čekal na ortel z úst mého otce. Ten konečně protrhl hradbu mlčení a pronesl: „Dám ti ruku své dcery. Jsi dobrý muž a vím, že i pracovitý. Mějte se rádi, děti.“ … nalistovat další kapitolu Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...

VD5 – Na pastvě

Stoslůvka k Zelenému čtvrtku sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Barušku jsem našla na zelené louce, jak pase naše husy. Seděla si spokojeně v trávě, jemně kolem sebe švihala vrbovým proutkem a broukala si nějakou veselou melodii. Jak jsem ji tak pozorovala, ani jsem se na ni nemohla zlobit. Vypadala skoro jako malý andílek, i když je to pěkná uličnice. „Tak jsem slyšela, že někdo strká nos do cizích věcí. Nevíš o tom něco?“ Baruška se vystrašeně otočila. Pak však nasadila bojovný výraz. „Stejně by to prasklo. Máma má oči všude. Ale neboj se, myslím, že jí to nevadí. Martin je hodný.“ Jen jestli to bude stačit, pomyslela jsem si. … nalistovat další kapitolu Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...

VD4 – Prozrazení

Stoslůvka ke Škaredé středě sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * „No netvař se tak překvapeně. Co sis myslela, že na to nikdo nepřijde?“ Maminka nemohla potlačit pobavený tón. „Není to tak dávno, co jsem sama byla zamilovaná. Tak kdo je ten šťastný?“ Najednou jsem netušila, co říct. Mám přiznat pravdu? Náhle jsem si připadala hodně nejistá. O chlapcích jsme doma ještě nikdy nemluvili. Také nebylo proč. Bylo mi teprve 16 let a na vdavky nebylo třeba spěchat. „Je to Martin, že ano,“ přeruší maminka tok mých myšlenek. „Jak to víš?“ „Baruška mi to řekla. Prý vás viděla v neděli na louce.“ Ta zrádkyně. Jen počkej, Baruno, já ti dám špehování. … nalistovat další kapitolu Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...