VD7 – Cestou polní

Stoslůvka k Bílé sobotě sepsaná v rámci Velikonočního drabblování.

*

Přišel květen a louky i stromy byly plné květů. Většina z nich měla bílou barvu, takže celý svět jako by se zahalil do bílého roucha.

Pokaždé, když jsem procházela po cestě a mířila do kostela nebo na pole, měla jsem hlavu pokrytou záplavou bílých plátků.

Dnes jsem však nešla cestou sama. Vedle mne kráčel Martin a držel mě za ruku. Měla jsem pocit, jako by kromě nás nebyla na světě živá duše. Teď, když jsme měli požehnání, nemuseli jsme naše schůzky tajit. Rodiče mě stále hlídali, ale dopřávali mi větší míru volnosti.

Pak mě náhle Martin políbil. Svět se zastavil.

… nalistovat další kapitolu


Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark.
Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.

Odeslat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *