Učedník Smrti – 4. kapitola

Poslední část příběhu do Spisovatelského klání… * Ještě kousek! Ještě chvíli musel vydržet! Jak jen mohl být tak hloupý, honilo se mu hlavou. Myšlenky běžely jen o málo rychleji než on. Měl pocit, že pokud bude jen trochu pomalejší, stane se mu to osudným! Cítil, co ho pronásledovalo? Nebo to snad bylo jen v jeho hlavě? Ještě jeden krok! A ještě jeden! Nutit se do nich ani nemusel, utíkal jako o život. Jak jen to mohl dopustit, pomyslel si. A vtom ho to udeřilo. Jako rána do hlavy, pokud nebyla opravdová. Nezáleželo na tom. Bylo pozdě, rezignoval, a bylo to to poslední, co si kdy nejspíš pomyslel. Probral se v parku. Zmateně zíral do koruny košatého stromu, hlava mu třeštila, jakoby ho někdo praštil kladivem a jediné, na co si vzpomínal, bylo, že už toho...