„Sedm stop hluboko a stejně to nestačí…” bručel zachmuřeně hrobník a v kleče zkoumal rozbité víko rakve. Nebožtík z ní napůl vypadával. Zběžně mrtvého prohlédl. Veškeré cennosti zmizely. Zrovna tuhle dámu si pamatoval. Zámožnější rodina…
Třetí část příběhu Meridolské povídky – Živlová bouře je zde. Hlavní hrdina se v této části dostane do míst, kde si lidé nedávají pozor na to, co vypouštějí z úst. Kapitola tak obsahuje lehčí vulgarismy, a není tak vhodná pro nejmladší studenty.
Dovolte mi představit vám první část příběhu Meridolské povídky - Živlová bouřez pera Theresy Veillin Brendi, který bude v čítárně vycházet jednou za čtrnáct dní, pravidelně vždy v neděliv pravé poledne.
-*-
Nikdy bych nečekal, že se mě něco takhle dotkne. Vše se změnilo, došlo k převratu a já se stal vyhnancem. Jedinou cestou, jak z toho ven, byla domluva s mužem, kterého jsem z duše nenáviděl.
To jsem ještě netušil, kam mě tato dohoda zavede. Skrze zemi, lidská srdce i síly, na které bych se dříve bál i jen pomyslet. Cestou jsem zjistil, že dohoda je malicherná, že je v sázce něco mnohem víc... a tohle je můj příběh. Příběh o tom, jak málem došlo ke druhé živlové bouři.