Lék pro královnu

Lék pro královnu

Jak již název napovídá, příběh pana Connora pro bobříka cizích světů, v tomto příběhu se král pokusí sehnat lék pro královnu. Zda uspěje či nikoliv, to se dozvíte jedině, když si najdete čas na čtení.

-*-

Černo, celé království se odělo do smuteční barvy. Královská rodina truchlí, královnu sužují bolesti, pomalu umírá. Zoufalý král nechal vyhlásit po celém království smutek a nakázal všem čarodějům, doktorům a vědmám, aby se dostavili na hrad a léčili jeho ženu, nebo budou nelítostně popraveni.

Nespočet nedobrovolně přitáhnutých zachránců navštívilo hrad, ale nikomu se nepodařilo přijít na to, co královnu trápí. Během jednoho chladného večera navštívila krále mocná čarodějnice Eura.

„Králi jeden bláznivý, mlč, neplýtvej slovy, jenom poslouchej. Chceš-li svou ženu zachránit, musíš získat tři vzácné ingredience. Vodu z Rudého pramene, rostlinu ze Žluté rokle a oko Modrého draka. Zítra vyprav svou družinu s tebou samotným v čele, a vydej se podél řeky protékajíc hrad. Víc vědět netřeba!“ promluvila ke králi a jakmile domluvila, zmizela.

Druhého dne za brzkých ranních hodin nechal vystrojit výpravnou družinu a do pár hodin vyrazili vstříc neočekávaným událostem.

Rychle jeli na koních okolo řeky a zkoumali krásnou přírodu země Anderry. Král si vždy myslel, že jeho země je na planetě jediná, a tak se považoval za vlastníka celé planety. V některých oblastech nechal zavést putonia, stroj na těžení vílího prachu, aniž by si uvědomoval, že pomalu ničí celou planetu. Vílí prach však byl pro něj důležitější, neboť ho využíval pro magické rituály.

Řeka se začala pomalu zužovat, blížili se k jejímu konci. Pomalu došli k úzké prasklině ve skále, určitě se jedná o vchod do jeskyně.

„Sesedněte z koní a pevně je uvažte! Tou dírou prolezeme, takže si vezměte veškerou výbavu!“ nakázal král.

Koně uvázali ke stromům provazem, pobrali veškeré zbraně a prosoukali se puklinou ve skále. To, co spatřili, je ohromilo. Spatřili rozlehlou Žlutou rokli. Nikdo nečekal, že zde najdou dokonce i Rudý pramen. Proč by jim čarodějka vše usnadňovala?

„Bravo, bravo, náš neschopný král dokázal jít podél řeky a dokonce si kvůli tomu i přivstal,“ ozvalo se od pramenu.
„Jsi to ty, Euro?!“ volal do prázdna král.
„Jistěže, zlatíčko,“ odpověděla, zatímco král cítil její dech za krkem.

Ihned se ohnal mečem dozadu, ale místo čarodějnice probodl pouze člena své  výpravy.

„Vlastního člověka takhle zavraždit? Jsi odporný! Ničíš celou naši zem a ty si myslíš, že něco takového ti projde bez úhony? Tvoje žena onemocněla jenom díky tobě, nezvládla bezmocně sledovat to, co ty tady děláš!“
„Lžeš! O mojí ženě nemluv a raději se ukaž!“
„Jak myslíš, máš mě přímo tady,“ řekla poklidně.

Z nebes se snesl modrý drak a doletěl na zem. Vychrlil varovný oheň a zařval. Jako na povel se ze všech koutů vynořily různé bytosti, elfové, víly, trpaslíci, skřeti – všichni, kdo chtěli ochránit zem před krutou vládou krále.

Boj započal!

Víly létaly nad vojskem a sypaly na něj vílí prach. Trpaslíci, elfové a skřeti skákali po vojácích, kousali je, škrábali, snažili se je zabít. Čarodějnice v podobě draka chrlila oheň a snažila se v hloučku lidí najít samotného krále.

Král měl však skryté eso v rukávu, měl ve skupině čaroděje. Ten zaříkával různá kouzla a měnil své soupeře na prach.

Souboj to byl velmi vyrovnaný a armády pomalu řídly.

„Dost!“ zařvala Eura.

Všichni obrátili zrak k ní a mlčky čekali, co bude následovat.

„Nechci a ani nedokážu sledovat, kolik lidí tady kvůli nám umírá. Nebuď srab a pojď se mnou bojovat. Jen ta a já,“ vyzvala čarodějnice krále na souboj.
„Dobrá, ale v lidské podobě a s mečem v ruce,“ přistoupil na nabídku král s podmínkami.
„Samozřejmě, čestný souboj! Ať vyhraje ten lepší a silnější!“ prohlásila Eura.

Eura se transformovala do lidské podoby, z klobouku vytáhla meč a vyrazila naproti protivníkovi. Ustali od sebe asi na metr a dohodli se, že započnou, až král napočítá do tří.

„Raz…dva…“ počítal král.

Ještě před vyřknutím třetí číslice král podvodně zaútočil. Eura očekávala, že král nebude bojovat čestně, a tak byla na jeho zákrok připravená, opětovala úder.

Takhle drsný boj neočekával ani jeden z nich. Král si myslel, že čarodějnice nebude schopná bojovat proti jeho síle. Ona doufala, že král díky jeho aroganci udělá chybu a celou situaci nebude brát na lehkou váhu.

Nakonec je to však král, kdo se dostane do velení, když odkopne čarodějnici. Eura však během kopu dokázala krále seknout.

„Ty to nevíš, že?“ zeptala se se smíchem krále
„Co, že jsi prohrála?“
„Ne, ty blázne. Ten meč, je otrávený! To ty jsi prohrál!“ dořekla svou větu a propadla se kompletně smíchu.

Král začal vyšilovat a odhodlal se k uříznutí ruky, do které byl seknut, to mu však nepomohlo, jed se mu rozšířil krví. Do pár vteřin se začala jeho kůže stahovat. Král pomalu zemřel v bolestech.

Ještě téhož dne čarodějnice a její společníci dobyli hrad a přebrali vládu. Zemi pomalu dostali do původního stavu a společně jí vládli.

Odeslat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *