Legenda o tajemném stopaři

I slečna Bibi využila bonusového kola a nahradila si bobříka městských legend. -*- „Mamí, tatííí, už se o tom zase mluví,“ děti s očima navrch hlavy přiběhly do obývacího pokoje za rodiči. Z místnosti vedle se ozývalo naplno puštěné rádio hovořící o „Tajemném stopaři a jeho historii svázané s místní městskou částí“. Město prý bylo od rána celé zaváté sněhem, ve kterém se jako každý rok objevily tajemné stopy. Komu patří? Kdo je do sněhu otiskl a proč? Proč se zjevují pravidelně a křižují celé město? Sníh za chvíli roztál, a tak začali dospělí přemýšlet zase o něčem jiném Ale dětem tyto otázky nedaly spát. Cítily, že se za stopami ve sněhu skrývá cosi tajemného. Něco, co by neměly nechat jen tak proklouznout skrz prsty. Zdálo se jim, že je...

Poslední den

I slečna Vilja dokázala ulovit všech třináct bobříků za pomoci bonusového kola. Posledním bobříkem, který jí scházel do sbírky, byl bobřík smíchu. -*- Podzim přišel brzy, koncem srpna začalo pršet, ochladilo se a teploty už se znovu výš nevyšplhaly, takže ačkoliv jindy v září bývá teplo, tento rok jsme se ráno co ráno budili do mlhy a pošmourna. Ale v podstatě se víc neochlazovalo, týden za týdnem, měsíc za měsícem jsme měli stále stejné počasí. To vyprávím proto, abyste měli představu, jak mě překvapilo, když jsem se jednoho rána probudila, vykoukla z okna a tam viděla jen bílo. Přes noc se bez varování prudce ochladilo a napadl sníh. Bylo to nádherné a já se opravdu moc těšila, až bude po vyučování a budu si moci jít ven užívat sněhu. Moc ráda stavím sněhuláky...

Hvězdná bobří brána

Bonusové kolo, díky kterému se stala úspěšnou lovkyní, využila slečna Petromila na opakovaný pokus o ulovení bobříka budoucích dnů. -*- Tak, jako žijí v mudlovském světě bobři evropští nebo třeba bobři kanadští, jsou bobři i kouzelničtí. A na jednu takovou kouzelnickou rodinku se půjdeme společně podívat. Daleko za naším hradem, za bobřími kopci a lesy, žijí kouzelné bobří rodiny. Jsou hodně plaché. Neznáme jejich přesné počty, ani stavy, nevíme o nich téměř nic. A to je dobře, zůstávají schovaní a nerušení. Mohou žít v poklidu, bez ohrožení. Ale já se za nimi vypravila, měla jsem štěstí, něco se mi podařilo zjistit a přináším vám o nich příběh. V jednom lese, u krásné řeky, žila bobří rodina. Jako každá jinákouzelnická. Uměli kouzlit, využívat fantastická...