Vánoční čas

V třetím kole si slečna Elizabeth vybrala k lovu bobříka sta chvil. A my jí gratulujeme k jeho ulovení. -*- Nastal klidný vánoční čas, kdy byli všichni šťastný a veselý, odevšad se linuly melodie vánočních koled. Jen jeden dům byl temný, jen jeden dům byl smutný. Zde čekalo se na zázrak. Malé děvčátko stůně a nikdo neví co s ní. Nic jí nebolí a ani teploty nemá, přesto leží v jen v postýlce a ani jíst nechce. Prostě jen leží a nic víc. Byl to stesk, co trápil jí. Když v tom se objevilo ve dveřích malé stvoření. Jeho kroky by poznala na míle daleko. Byl to její přítel tučňáček. Děvčátko se usmálo, a i zde se objevil vánoční...

Leť, ptáčku, leť

Do třetího kola se zapojila i slečna Siwa Ivia Lorraine a úspěšně ulovila bobříka sta chvil. -*- Nastala ta smutná chvilka, kdy podzim předává své žezlo zimě a ptáci opouští své domovy a odlétají do teplých krajin. Jedním takovým malým dobrodruhem je Josífek, sameček špačka obecného, který se na svou velkou cestu letos chystá poprvé. Nastal den D. Josífek si zabalil na cestu dva červíky a společně se svými rodiči a přáteli vyrazil na cestu. Ani ne hodinu po startu je však překvapila vánice. Chumelenice byla tak silná, že se Josífek svému hejnu ztratil. Bloudil a volal, ale nikdo ho neslyšel. Když už začal propadat panice, uviděl obrovský hrad s vysokou věží. Jak se dostával blíž, spatřil na ochozu věže dívku zachumlanou v černém plášti a červenozlaté šále. Divoce...

Hrnek čokolády

Slečna Maya Prinz a bobřík sta chvil vám přinášejí příběh, díky kterému zjistíte, že samota může být někdy i docela příjemná. -*- Chlad se jí zakusoval do morku kostí, ale snažila se ho odehnat neustálým přecházením. Zimu moc ráda neměla; málokdy se jí podařilo cítit zahřátá v létě, natož v zimě. A tak není divu, že kromě tlusté péřové bundy na sobě měla i šálu, která jí zakrývala většinu obličeje, a pletenou čepici zaraženou hluboko do čela. Bohužel to zřejmě nestačilo. Našla si místo na chodníku, kde nebyl led, a začala trochu poskakovat. Doufala, že ji to zahřeje o něco víc než jen přecházení, ale jak se jí studený vzduch nahnal pod bundu, celá se otřásla. A dost! pomyslela si hněvivě, naštvaná jak na ostatní, tak na tohle příšerné roční období. Skupina...

Zima

Bobříka sta chvil a to formou doubble drabble v pátém kole ulovila slečna Melisa Pestrá. -*- Byla zima. Foukal vítr a na zemi ležela hromada bílého sněhu. Svítilo sice i slunce. Proti síle zimy bylo však bezmocné. Zkrátka ideální počasí na to hřát se doma u krbu a ven nevystrčit ani nos. Přesto někteří lidé venku ale byli. Třeba taková Lada. Ta se totiž vracela zrovna z obchodu. Třásla se zimou a spěchala do tepla. Aby se trochu zahřála představovala si přitom, že stojí u krbu. A vzpomínala také na předchozí den, kdy tomu tak skutečně i bylo. Najednou si však všimla hloučku dětí, kterým nepřízeň počasí nevadila. Běhaly ve sněhu. Házely ho po sobě a některé z nich se v něm dokonce i válely. V té chvíli si Lada vzpomněla na své vlastní dětství. Vždyť nebylo to tak...

Přichází zima

Dnešní bobřík je bobřík sta chvil a drabble o zimě, kterak přichází.   -*- Dnešní bobřík je bobřík sta chvil a drabble o zimě, kterak přichází. Den se pomalu, ale s jistotou krátil, noci byly chladnější, zvířata nabírala chlupy a lidé se oblékali do více vrstev oblečení. Všem bylo jasné, co se děje. Přichází zima, období plné chladu a mrazu, teplých čajů a rukavic. A pokud by to náhodou někomu nebylo jasné, příroda se o to jednoho večera postarala. Svolala všechny své mraky, které semkla pevně dohromady a začala sněžit. Jako by se celý svět tím rázem zastavil. Lidé vzhlédli od své práce, aby se na první sněhové vločky podívali, děti začaly přemýšlet, kde mají schované sáňky a zvířátka pokojně vlezla do svých úkrytů. Zima...

Zahrada z ledu

Bobříka sta chvil v třetím kole ulovila slečna Newika Shelley Lovecraft a to ve formě double drabble. -*- Zima. Chlad. Ledové vločky, jindy tajemné krasavice, byly nyní proměněny vichrem v naostřené jehličky. Ode dne, kdy začala mrazivá bouře, i srdce lidí ztvrdla a obrnila se. Nikomu se nechtělo vycházet z domovů, kde zatím držely teploty, při kterých nezamrzala voda. V tomto počasí se potácel po pláni za vesnicí. Každý den ze sněhu tvořil obrazce a tvary. Pokaždé na svém díle pracoval, dokud mu nezmodraly prsty chladem a celé mohutné tělo zahalené do kožešin se neroztřáslo ve snaze samo sebe zahřát. Pod teplem jeho rukou vznikala zahrada exotických květin a stromů ze všech koutů světa, které navštívil, sjednocená zářivou bílou barvou. Byly to týdny práce, při...