Zima

Bobříka sta chvil a to formou doubble drabble v pátém kole ulovila slečna Melisa Pestrá.

-*-

Byla zima. Foukal vítr a na zemi ležela hromada bílého sněhu. Svítilo sice i slunce. Proti síle zimy bylo však bezmocné. Zkrátka ideální počasí na to hřát se doma u krbu a ven nevystrčit ani nos. Přesto někteří lidé venku ale byli.

Třeba taková Lada. Ta se totiž vracela zrovna z obchodu. Třásla se zimou a spěchala do tepla.

Aby se trochu zahřála představovala si přitom, že stojí u krbu. A vzpomínala také na předchozí den, kdy tomu tak skutečně i bylo.

Najednou si však všimla hloučku dětí, kterým nepřízeň počasí nevadila. Běhaly ve sněhu. Házely ho po sobě a některé z nich se v něm dokonce i válely.

V té chvíli si Lada vzpomněla na své vlastní dětství. Vždyť nebylo to tak dávno, co sama byla dítětem a ve sněhu dováděla. Společně se svými kamarádkami stavěly tenkrát sněhuláky a závodily na saních. Zima jí předtím také vůbec nevadila. Naopak se na ní vždy moc těšila, protože jí měla spojenou se spoustou her a radostí.

Když pozorovala děti dovádějící ve sněhu připadalo jí proto, jako by i ona byla znovu dítětem.

Potom jí ze vzpomínek probral ale závan studeného větru. Odtrhla tedy pohled od dětí a pokračovala cestou k domovu.