Dalším účastníkem je autor či autorka? Kdo ví... Daná osoba si nepřála zveřejnit své jméno a my to chápeme. I tak ale udělujeme bod za uloveného bobříka sta chvil.
Jmenuji se Bivoj, jsem dospělý bobr. Žiji se svou rodinou nedaleko vesnice, která se nazývá Dogrikův důl.
Musím Vám vyprávět, co se mi stalo kdysi v zimě. My se přes zimu uchylujeme do svých hradů a venku nejsme příliš k vidění. Zima už musela být ve své druhé polovině, když se nám zásoby začaly tenčit. Chtě nechtě jsem musel ven. Ale kde hledat v zimě naší potravu?
Když jsem své bloudění chtěl už skoro vzdát a vrátit se k Božence, narazil jsem na člověka. Ten si mě všiml a nahlas se podivil, co dělá bobr v zimě venku. Hned jsem začenichal a naznačoval mu, že hledám potravu. Musel být opravdu moc chytrý. Něco nesrozumitelného zamumlal a v tu ránu se přede mnou objevila hromada čerstvých větví, dokonce i kořeny, kůra a lýko. Vesele jsem zaplácal ocasem a očenichal ho, abych mu poděkoval. Nabral jsem si toho, kolik jsem jen unesl a vracel se zpět k našemu hradu. Boženka tomu nemohla uvěřit. A co víc, ten hodný člověk mě sledoval a vyčaroval mi snad tunu zásob přímo u našeho vchodu do hradu, takže jsme s ženou mohli naše zásoby bez problémů dostat do tepla a mít tak zbytek zimy ještě krásnější.
Redakční úpravy provedla Eillen McFir Elat
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!