Mezi dlouhodobé lovce je mi ctí přivítat i novou studentku našeho hradu, slečnu Rogerinu Rettu Maylor, která si za svého prvního bobříka vybrala bobříka sta chvil.
-*-
Ruku mám před sebou, do dlaně mi něžně dopadají bílé vločky a téměř nedýchám. Pozoruji je a studuji, každá je jiná. Marně se snažím vymyslet, jak příroda dokáže vytvořit něco tak dokonalého. Vločky vypadají jako malé ledové fraktály, znamenající v tomto případě krásu okamžiku. Za chvíli je to jen voda.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!