Když si jde malý bobr hrát

Jak si hraje bobřík v zimě? To pro bobříka sta chvil sepsala slečna Bibi.

-*-

Zima je u Bobrů čas klidu. Voda je zamrzlá, stromy jsou pokryté jinovatkou, břehy jsou posypané čímsi bílým. Právě to malého bobříka láká.
„Mami, tati, pojďte se podívat, běžím a za mnou jsou stopy.“
Malý bobřík je celý nadšený a schválně běhá po břehu a užaslým pohledem sleduje, jaké obrazce nechává za sebou.
Táta bobr zkoumavě sleduje stopy, které za sebou mladý bobr nechává. A v jeho hlavě se rodí plán. Stačí ho jen promítnout do stavebních plánů.
Po zimě přijde jaro a dřevěná Bobří Eiffelova věž se tyčí nad vodní hrází.
Pod ní je cedule: „Stačí popustit uzdu fantazii!“