Tajemná zima

A nyní si dáme něco kratšího. bobříka sta chvil z pera pana Cinexe Stara.

-*-

Jednoho zimního večera mne vzbudil nějaký podivný zvuk. Klepání na okno, alespoň mi to tak přišlo. Zvedl jsem se z postele a šel okno otevřít. Když jsem se podíval z okna, zahlédl jsem nějaký stín utíkajíc od našeho domu. Oblékl jsem se, vyběhl z domu do obrovské sněhové vánice a běžel směrem, kam zmizel ten tajemný stín. Běžel jsem minutu, deset, patnáct a už jsem skoro nic neviděl. Najednou přede mnou stál stín vysoký jako já. „Kdo jsi?“ zeptal jsem se. „Jen tvé já, přišel jsem se podívat, jak si užíváš vánoce.“

Upadl jsem a vzbudil se uprostřed Štědrovečerní noci.