Jarní žalozpěv

Jarní žalozpěv

Slečna Blackwood si pro vás připravila další smutnou báseň. Ale slíbila nám, že se pokusí sepsat i něco veselého. My ji jménem čítárny přejeme mnoho inspirace a vám příjemné čtení.

-*-

Hle den se míjí se dnem,
jen tak si plyne čas,
rychleji než květy vadnem,
život pomalu dohasíná v nás.

Jaro je píseň,
o životě pěji,
život je trýzeň,
proč se ty hrozné věci dějí?

Zpívám tu píseň o životě,
o životě jako o jaru,
o tom, že žila jsem jak kůl v plotě,
kdo ví co bude až dopěju…

Tuším, že až dozpívám svou píseň,
stejně jako skončí můj smutný zpěv
skončí i má dlouhá trýzeň
a člověk, básník, leží zde mrtev.

Smutek v očích.
Jeden pohled do tvých očí,
svět se se mnou náhle točí.

Nic ti ale nevyjevím,
v noci pláču, bdím a nespím,
pláč pak přejde v krásné sny
a tak mi ubíhají dny.

Dnes už všichni jenom bloudíme,
svou pravou lásku hledáme.
Ta však jako by ani nebyla,
jako by pro nás jiná osoba nežila.

A tak nevesely, truchlivy jsou tyhlety kraje,
kde ta z lásky smutná dívka na šťastnou si hraje.

Odeslat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *