Šnečí deník skrz naskrz žlutého Moríska – 4. kapitola
aneb příběh o tom, jak jsem se stal studentem Mrzimoru Tess Boneová poklad svírá – Morísek zvědavostí zmírá. Tess Boneová: – vstává z křesla a místo sebe zanechá ceduli: „DRAHÉ PATRONČE, NA NĚJAKOU DOBU MIZÍM. POKUD SE NEZASTIHNEME DNES, ZKONTAKTUJI TĚ RÁNO. TESS.“ – A jak tak procházela kolem Chester, mrkla na ni a do kapsy jí něco vložila! Byl jsem u vytržení. Natahoval jsem tykadla a snažil se přijít na to, co můj človíček dostal. Byl jsem zvědavý jako ten šnek, který objevil Ameriku, aby ukojil svou zvědavost po nových šnečích zvyklostech. Citace z knihy Špici mezi šnečími domečky: „Mezi mudly i kouzelnickým obyvatelstvem či dalšími bytostmi je veřejně známo, že kontinent zvaný Amerika objevil kouzelnický veterán Kryštof...
Pro Nerys
Vánoční dárek od Theresy Brendi pro Nerys Heliabel Ghostfieldovou. V září začal nový školní rok, na hrad přibyla spousta nováčků. Všichni byli vyjukaní, nikdo nevěděl, co bude, pak přišlo rozřazování a Moudrý klobouk rozhodl. Pro mne to byl Nebelvír. A tehdá to všechno začalo. Jednoho krásného dne přiletěla sova. Měla jsem radost, on mi někdo psal. Zpráva to byla zajímavá, dostala jsem patronku. Jenže, co to vlastně znamená? Znamenalo a znamená to hodně! Znamená to, že tu najednou pro mě byl někdo, za kým jsem mohla kdykoliv zajít a požádat o radu, o pomoc, o cokoliv. Mohla jsem přijít a jen tak si popovídat. Má patronka pro mě od té doby začala znamenat ještě víc než má kolej. Ač se jí to stále nezdá, má na mě až překvapivě dobrý vliv. Není moc slov, kterými by...
Pro Nerys
Vánoční dárek od Theresy Brendi pro Nerys Heliabel Ghostfieldovou.. V září začal nový školní rok, na hrad přibyla spousta nováčků. Všichni byli vyjukaní, nikdo nevěděl, co bude, pak přišlo rozřazování a Moudrý klobouk rozhodl. Pro mne to byl Nebelvír. A tehdá to všechno začalo. Jednoho krásného dne přiletěla sova. Měla jsem radost, on mi někdo psal. Zpráva to byla zajímavá, dostala jsem patronku. Jenže, co to vlastně znamená? Znamenalo a znamená to hodně! Znamená to, že tu najednou pro mě byl někdo, za kým jsem mohla kdykoliv zajít a požádat o radu, o pomoc, o cokoliv. Mohla jsem přijít a jen tak si popovídat. Má patronka pro mě od té doby začala znamenat ještě víc než má kolej. Ač se jí to stále nezdá, má na mě až překvapivě dobrý vliv. Není moc slov, kterými by...
Dračí pohádka
Za devatero horami a devatero řekami, v útulné jeskyni žil, byl jeden malý dráček. Byl to malý neposeda. Hned po vylíhnutí mu máma dračice říkala, že musí zůstat doma v jeskyni a nikam dál se necourat. Nabádala ho, že venku žijí zlí a hloupí lidé, kteří mu chtějí jen a jen ublížit. Lidé zaslepení vidinou pokladu, který mají draci strážit. Nejednou se jim snažila vysvětlil, že je to jen hloupá pověra, roznesená žárlivými skřítky. Dráček kýval svou malou hlavičkou a snažil se vypadat, že všemu rozumí a že celou dobu bedlivě poslouchá. Ale známe dráčata, jedním ouškem tam a druhým ven. Noc co noc, odcházela máma dračice na lov. A nechávala malého nezbedu v jeskyni samotného. Pokaždé mu vštěpovala, ať nikam nechodí a že když někoho uvidí, má se okamžitě schovat....
Vlkodlačice Karmen
„Auuuuu,“ zavyji na měsíc a vracím se do lesa. Je úplněk – chvíle, kdy se ze mě stane něco magického. Ano, jsem vlkodlak. Každou noc se měním, i když nechci. Nebolí to – je to jako když si svlékáte oblečení. Trvá to chvíli, ani ne minutu a je to. Přála bych si být normální, ale nemohu. Můj velice dobrý přítel Marc se snaží vytvořit pro mě lék, ale já mám strach, že ho zakousnu, proto se k němu přibližuji pouze dopoledne. Jsem doma, ve svém pelíšku pro mé vlkodlačí pudy. Každou noc takhle ležím a pozoruji nebe. Každý den je na něm milión hvězd, které se blýskají jako malé plamínky, ale měsíc tomu dominuje. Je jako král mezi milióny obyvatel ve vesnici. Takové noci miluji. I když nejsem člověk, dokážu si to vychutnat. Je ráno, já se probudím...