Třináct vlajek – 4. kapitola

Pirátská loď Dagger byla nejméně dvakrát větší než Silent Arrow. Podpalubí mělo více pater, paluba byla široká, na přídi i na zádi vyvýšená. Tři mohutné stěžně obmotané složitými spletenci lan, na vrcholu prostředního z nich visela vlajka, v závětří skály úplně nehybná. Tim se přestěhoval z komůrky („Tam normálně strkáme ty, co jsou totálně na mol, aby se vzpamatovali… to je poprvý, co jsme tam strčili někoho střízlivýho!“) do ložnice námořníků, kde pro něj byla přidána houpací síť přímo pod Jackovou. Jack ho také zavedl do zbrojnice – malé místnůstky na palubě, která na Tima zapůsobila nejvíce. Nepořádní piráti tu místnost nijak neudržovali, takže držáky na stěnách byly prázdné. Zato na podlaze se vršily hromady mečů, kordů, nožů, dýk, šavlí, pušek, pistolí i...

Třináct vlajek – 3. kapitola

Zachránce Tim se probudil na měkkém slamníku ve stísněné místnůstce. Někdo mu vyzul holínky, které teď stály u zdi, a ovázal mu čelo mokrým šátkem. Tim se posadil a jen tak tak, že se neudeřil hlavou do nízkého stropu. Popadl holínky a v předklonu se vysoukal z místnůstky do chodby. Nikde nikdo. Tim se obul a po žebříku vylezl na palubu, kde zjistil, že loď kotví. Prázdná paluba vypadala velmi rozlehle. Na pravoboku byl spuštěn můstek na jakýsi skalnatý ostrůvek. Timovi se nijak nechtělo hledat posádku Dagger, a tak se rozhodl prozkoumat loď. Zaujal ho jakýsi balkón okolo posledního stěžně. Vypadalo to jako strážní koš, jenže o dost větší a hlavně o hodně níž. Při každém kroku po jednoduchém schodišti se Tim snažil tlumit klapot svých holínek pro případ, že by na...

Třináct vlajek – 2. kapitola

Námořní bitva Zpáteční plavba byla od počátku náročná. Silent Arrow vyplula z Umberty ještě před svítáním za slušného větru. Po pár hodinách plavby se však vítr nečekaně obrátil a hnal loď doprava. Na palubě bylo jen několik námořníků vcelku střízlivých, a tak poslední plachtu museli skasat Tim s Frankem. Ten, když se vrátil za kormidlo, zjistil, že je vítr naprosto vychýlil z trasy a zahnal mezi jakési skalnaté ostrůvky. A aby toho nebylo málo, na palubu se přišel podívat kapitán nalitý jak žok a ztěží držící rovnováhu na svých tenkých nožkách. Samozřejmě si to namířil k zádi. Několik kroků před Frankem se zapotácel, zastavil a zamžoural okolo sebe. „Pane Phoolsone?“ škytl po chvíli. „Pane Phoolsone, vy nás chcete zabít!“ V tu chvíli loď...

Třináct vlajek – 1. kapitola

Píseň třinácti Prvních několik dní na obchodní lodi Silent Arrow se Tim pokoušel zorientovat. Většinou dostával drobné nenáročné úkoly, ale stávalo se i, že byl pověřen tím, co se nechtělo dělat nikomu jinému, například mytím nádobí, vyprašováním houpacích sítí nebo drhnutím paluby. To pak byl úkol na několik hodin. Také s nejmladším členem posádky málokdo mluvil. Jedinou výjimkou byl kormidelník, kterému dělal Tim společnost téměř každý večer. Kormidelníkovi bylo teprve třiadvacet let a k námořnictvu prý utekl v sedmnácti. „Mám spoustu mladších sourozenců a byla jen otázka času, kdy mě rodiče pošlou do světa. Dvakrát ročně za nima jezdím a přispívám jim na živobytí,“ vysvětloval jednu noc Timovi. „Jak ses sem vlastně dostal ty, Timmy?“...

Třináct vlajek – Prolog

Městečko Kingsport se utápělo ve tmě. Úzké uličky byly až na pár starých koček prázdné. Mírný vánek čechral vlnky líně olizující pobřeží a lodě v přístavu se ospale kolébaly. Z té nejmenší však byl vysunutý můstek, po němž nejistě postupovala řada mužů. Na palubě stál důstojník a prohlížel si budoucí posádku. Většinou se jednalo o statné muže s mohutnými plnovousy a s objemnými ranci přes rameno. Toto byla rozhodně posádka schopná dát tu rozvrzanou kocábku do pohybu. Jak se ona krátká řada chýlila ke konci, důstojník si všiml osoby, která ji uzavírala. Byl to ještě chlapec. Měl na nohou směšně velké holínky, které s každým jeho krokem drhly podpatkem o zem, přes rameno měl po vzoru ostatních námořníků přehozený uzlíček a neustále se nervózně ohlížel. Čím víc se...