Statečnost

Z pera Connora Iana McBrownniese. -*- Svatbu v deštivý den si lidé moc nepřejí. Mně by to nevadilo, a tak jsem nechápal onen povyk v hostinci, když nikdo nedorazil. Třeba si to snoubenci rozmysleli nebo se rozhodli čekat na slunečný den.Prudký déšť ustal, slunce však stále nevyšlo. Tušil jsem, že se něco stane.Zadunění pekelného hromu vystrašilo všechny návštěvníky hostince. Ti vyběhli ven zjistit, co se děje. Dům snoubenců hořel.Nikdo nečekal na pokyny a všichni začali spolupracovat, aby dům uhasili. Oheň však nehodlal ustoupit a zesiloval se, i když bylo dřevo mokré. Spolu však oheň zdolali.Jejich statečnost jsem nechápal, svůj život bych...

Naděje

Z pera Cinexe Stara. -*- Očekávat něco pozitivního, kdy si nejsme jisti výsledkem je složitá věc. Příběh by byl sám o sobě na několikastránkový sloh ale zkraťme to. Bál se, nechtěl věřit v úspěch. Odhodlání pokulhávalo a samotné střípky pozitivního myšlení skoro vymizely. Sám a ve strachu ale stále doufal v obrat k lepšímu, někde tam v dáli totiž viděl sebe, jak onoho výsledku opravdu dosáhl. Zvítězil, kdo by to nechtěl. Ale jak? Jde to vůbec, přes všechny ty překážky? Je to složité ale asi stačí jen doufat. Doufat v onen úspěch a věřit v to nejlepší. Protože, jak již bylo řečeno, naděje umírá...

Závist – Závist z hloubi duše

Z pera Cesmíny Hardy. -*-  Žena stála u okna a pozorovala lidi venku, kterým záviděla úplně všechno. Jak k tomu došlo? Začalo to v dětství, když záviděla ostatním dětem hračky. Měla své, stejně hezké, ale v jejích očích byla závist, proto viděla to, že hračky ostatních jsou lepší. Jak šel čas, záviděla čím dál více. Soused má nové auto, jeho manžela má krásný účes, sousedce rostou růže… Sama se zavřela před světem do domu, o sebe se nestará, jen závidí všem a všechno. Zahořkla, a teď závidí, že si lidé užívají života a mají krásné zážitky. Ona jen všem a všechno závidí z hloubi...

Zoufalství

Z pera Cally Torové. -*- Bylo mi jasné, že láska není všechno, ale kdyby to aspoň všechno nesliboval… Vzala jsem do ruky lahvičku s lektvarem štěstí. Teď bych ji mohla potřebovat, pomyslela jsem si. Namísto toho, jsem lahvičku rozbila a zoufale se podívala na střepy, které se mi zabodávaly do dlaně. Ještě jsem ji trochu sevřela a chvíli tak nechala. Dávala jsem přednost fyzické bolesti před tou psychickou. Po chvilce jsem přece jen povolila stisk a střepy hodila do koše. Slunce už zapadlo a veškerá romantika mi v tu chvíli byla vzdálená. Chtěla jsem se jen rozplynout spolu s červánky a zůstat tak už...

Lehkomyslnost

Z pera Beteramis Athenodoros. -*-  Na kraji pole žily tři myšky. Dvě byly skotačivé, celé dny se proháněly pod stébly trav a mezi kamínky, volaly na třetí myšku, aby si šla zahrát také. Ta ale na jejich volání nikdy nedbala. Pilně pobíhala po poli, nahryzávala klásky a vždy, když se jí podařilo dostat se až ke zlatým zrnkům, šikovně je vybírala a nosila do nory.Skotačivé myšky tomu nerozuměly. Jídla kolem bylo přece dost.Jednou ráno ale pole zmizelo, pokrylo ho bláto. Skotačivé myšky plakaly. Co si počneme?Tehdy jim třetí myška přinesla svá zrnka. „Mám dost i pro vás,“ usmála se. „Příště nebuďte...