Závist

Z pera anonymního autora -*- Proč to musela být vždycky ona? Netušila. Hlavně, že její mladší sestřička měla vše, co se jí zlíbilo. Ona byla prvorozená a měla mít právo na to, aby převzala trůn a vládu nad královstvím, ne její sestra. Už měla dost toho, jak jí každý říkal, že si má brát ze své sestry příklad. Proto se to rozhodla ukončit. Závist ji dohnala přesně tam, kam nechtěla. Musela se jí zbavit teď hned. Potichu se tedy vzala, a s malou flaštičkou v ruce šla k sestře do pokoje, která už dávno spala. ,,Sbohem, sestro,“ zašeptala hořce a nalila jí jed do...

Naděje

Z pera Rose Daninatali -*- Naděje prý umírá poslední. Ale já vám říkám, že ta má už dávno leží někde pod drnem. Stále jsem nenarazila na toho pravého. Vlastně ani na toho nepravého nebo levého. Vůbec o mě nikdo nestojí. Cožpak mám kolem sebe kouzelnou bariéru? Jsem neviditelná? Smrdím? Předpokládám, že ne, protože to by o mě alespoň zakopnul majitel parfumerie se vzorky zdarma. Nevzdávej se naděje. Kdepak se vzdávat něčeho, co už dávno nemám. Maminka říkávala, že se o mě chlapi poperou. To tak. Jenže mě to nedá a asi stále budu doufat v toho prince na bílém koni. Přeci jen, naděje umírá...

Láska – První schůzka

Z pera Rogeriny Retty Maylor -*- Dobře, nádech, výdech. To zvládnu. Stojím na perónu a čekám na vlak. Za chvíli přijede. Pak musím nastoupit. Nikdy dřív jsem nebyla na schůzce s dívkou. Pozvala jsem ji ale já – není možné couvnout, rozmyslet si to. Vlak přijíždí a já nastupuji. Srdce mi buší, žaludek mám jako na vodě a vůbec se necítím dobře. Než abych si připadala zakoukaná, nejraději bych s křikem utekla. Ale to nemůžu. Když konečně dorazím, vystoupím z vlaku. Snažím se nemyslet na to, že chci dobře zapůsobit. V květinářství rychle kupuji růži a čekám. Pak ji uvidím přicházet a topím se v jejích...