Štědrost

Z pera anonymního autora. -*- Normální den v práci, navázat květiny, barevné, nádherně, vonící, svět dělající o něco hezčí, s úsměvem na tváři poslouchat úlisné řeči zákazníků. V podvečer však všimla jsem si dívky, byla docela malá, vlastně ještě dítě. Bylo očividné, že na něco čeká. Po chvíli prošla skupinka dětí pravděpodobně ve stejném věku a doslechly se ke mě jen urážky a posměšný smích. Dívka si sedla na schody vedlejšího domu a začala brečet. Zkrátka ten, kdo měl přijít nepřišel. Ale co já s tím, můžu něco vůbec udělat? Vzala jsem květiny, navázala barevnou veselou kytici a beze slov jí ji vtiskla do...

Obžerství – Královské obžerství

Z pera Andromedy Mithrim. -*- Kdysi žil lakomý a nenažraný král Otylák. Lidé v jeho zemi umírali hlady, avšak velectěný a veleotylý panovník by si neodrhl od úst ani jediné sousto krmě. Hladný lid mu musel každý týden odevzdávat veškeré plodiny, které sklidil a dobytek který porazil. Co králův lid zhubl, král na váze přibral. Na každého lotra se však vaří v pekle voda, a tak není překvapením, že i král Otylák za svou lakotu a obžerství zaplatil. Jednoho dne ho totiž zlákaly tmavé bobule rulíku a on ve své hamižnosti spořádal rovnou celý keř. Tak byl otylému králi konec a lid měl jídla...

Naděje – Naděje je vždy

Z pera Cesmíny Hardy. -*- Jana litovala, že vůbec vylezla z postele. Nejdřív jí ujel autobus, takže přišla pozdě do práce a šéf jí vynadal. V práci zůstala dlouho přesčas, domů dorazila až ráno. Tam zjistila, že jí soused vytopil byt, takže je všechno na vyhození a opravy spolknou spoustu peněz. Cítila bezmoc a beznaděj. Pustí se do úklidu, ale nejdřív se chtěla nadýchat čerstvého vzduchu. Sedla si na kraji parku a rozbrečela se. „Slečno, ať už se vám stalo cokoliv, naděje je vždy,“ řekl květinář a vtiskl Janě do ruky růži. Dívala se na květinu. Najednou se už nic nezdálo tak černé, cítila...