Závist

Závist

Z pera Cally Torové

-*-

Závistivě se podíval na vedlejší stůl. Samozřejmě že nemohl dostat normální pivo. On totiž nikdy nemohl dostat nic normálního, i teď mu dali pod míru.

Už ani nevěděl, kdy pořádně začal závidět ostatním. Asi tak nějak odjakživa, nepamatoval si to přesně. Bylo úplně jedno, o co přesně šlo. Buď měli větší pivo, nebo třeba lepší úrodu na poli, ale on nikdy nebyl spokojen. I se ženou měl problém. Vzal si kdysi nejkrásnější z vesnice a ani to mu stále  nestačilo. A tak i teď záviděl jediné pivo u vedlejšího stolu. Byl už prostě takový a těžko ho někdo někdy změní.

Štědrost

Štědrost

Z pera Betaramis Athenodoros

-*-

Ve vesnici žily dvě staré čarodějnice. Byly to sestry, vzhledově se podobaly jedna druhé jako vejce vejci, ale v srdci byly každá jiná. Serafína byla jako med, však s pohledem ostrým jako břitva. Josefína naopak nechodila pro slovíčka daleko, oči ale měla laskavé. Serafínu měli přesto všichni raději.
Jednoho dne onemocněli lidé mravenčím morem. Všichni hned utíkali za Serafínou, prosili o její léčivé byliny.
„Nic nemám!“ vzkázala jim.
Lidé byli bezradní, matky plakaly. Co si počít? Vtom přišla Josefína a rozdala jim všechny byliny, které měla.
A tak si pamatujte – štědrost nemusí jít nutně ruku v ruce s medovými slovíčky.

Naděje

Naděje

Z pera anonymního autora

-*-

A to byl konec. Zvonek zazvonil, papír mi z ruky vytrhl učitel a já se zmohla jen na povzdech. Pohled kamsi do neznáma, tělo bez duše, duše bez těla. Tak moc jsem obětovala těmhle zkouškám a tak moc jsem si věřila, že to zvládnu, ale stres jakoby mi vykouřil všechno z hlavy. Po pár minutách se zvedám, nohy mám těžké a jdu sama chodbami, všechno jakoby ztmavlo. Najednou však mě něco zašimrá na hrudi. Co to asi je? Že by naděje? Pomalinku mi prostupuje tělem a já najednou doufám, doufám, že přece jen z té mé patlaniny učitel něco vytáhne.