Závist

Z pera Cally Torové -*- Závistivě se podíval na vedlejší stůl. Samozřejmě že nemohl dostat normální pivo. On totiž nikdy nemohl dostat nic normálního, i teď mu dali pod míru. Už ani nevěděl, kdy pořádně začal závidět ostatním. Asi tak nějak odjakživa, nepamatoval si to přesně. Bylo úplně jedno, o co přesně šlo. Buď měli větší pivo, nebo třeba lepší úrodu na poli, ale on nikdy nebyl spokojen. I se ženou měl problém. Vzal si kdysi nejkrásnější z vesnice a ani to mu stále  nestačilo. A tak i teď záviděl jediné pivo u vedlejšího stolu. Byl už prostě takový a těžko ho někdo někdy...

Štědrost

Z pera Beteramis Athenodoros. -*- Ve vesnici žily dvě staré čarodějnice. Byly to sestry, vzhledově se podobaly jedna druhé jako vejce vejci, ale v srdci byly každá jiná. Serafína byla jako med, však s pohledem ostrým jako břitva. Josefína naopak nechodila pro slovíčka daleko, oči ale měla laskavé. Serafínu měli přesto všichni raději.Jednoho dne onemocněli lidé mravenčím morem. Všichni hned utíkali za Serafínou, prosili o její léčivé byliny.„Nic nemám!“ vzkázala jim.Lidé byli bezradní, matky plakaly. Co si počít? Vtom přišla Josefína a rozdala jim všechny byliny, které měla.A tak si pamatujte – štědrost nemusí jít nutně ruku v ruce s medovými...

Naděje

Z pera anonymního autora -*- A to byl konec. Zvonek zazvonil, papír mi z ruky vytrhl učitel a já se zmohla jen na povzdech. Pohled kamsi do neznáma, tělo bez duše, duše bez těla. Tak moc jsem obětovala těmhle zkouškám a tak moc jsem si věřila, že to zvládnu, ale stres jakoby mi vykouřil všechno z hlavy. Po pár minutách se zvedám, nohy mám těžké a jdu sama chodbami, všechno jakoby ztmavlo. Najednou však mě něco zašimrá na hrudi. Co to asi je? Že by naděje? Pomalinku mi prostupuje tělem a já najednou doufám, doufám, že přece jen z té mé patlaniny učitel něco vytáhne.