Pýcha – Slunečnice

Z pera Rose Daninatali. -*- Ach, jak jsem krásná. Mé kráse se žádná jiná květina nevyrovná. Mé ladné tělo se pne do výšin. Zastíním všechny kolem sebe. To já se koupu ve slunečních paprscích, které mi dodávají ještě větší krásu. Musím se ještě pořádně natočit. Ta nádherná vůně, která se kolem mě line. Jsem prostě božská. Počkat, co se to děje? Kdo to na mne sahá? Au, au, někdo se mnou neurvale trhá. Paprsky mizí, je mi chladno. „Miláčku, to je pro tebe,“ podá Robert slunečnici své Jasmíně. Ta se pohrdavě podívá na květinu a odhodí ji stranou. „Hm, růže by lépe vystihla mou...

Víra

Z pera Emy Talia. -*- I sám most cítil sílu, pevnost té, která po něm vznešeně kráčela. I řeka se zjevně uklidnila, i ptáci létali pomaleji. Jakoby by všude panoval větší mír a klid. Láska prostupovala krajem, Víra kvetla. Na druhé straně mostu pomalu našlapovalo Zoufalství. S hlavou skloněnou, přes hlavu kápi. Došli k sobě. Ten pohled mrazil. Bolest  se zarývala ostrými drápy hlouběji a hlouběji. Víra slábla. O pár hodin později se začala topit. Někdy ani Víra nestačí, ani ta nejsilnější ze všech. Nestačí. Zoufalství, samo na mostě zvedlo hlavu. Všude ticho, prázdno, pusto. Něco se muselo stát… Křik ptáků ustal. Čas se...

Zoufalství

Z pera Newiky Shelley Lovecraft. -*- Šedé nebe pokryté mlhavými cáry, bez mraků. Zlatě zářící slunce přes něj nepřešlo věky. Dusivý prach pokrývající vše se dostával do plic a každý jeden nádech hrozil záchvatem bolestivého kašle. Procházela ulicí mezi troskami domů, rozhlížela se, pátrala očima a volala. Tak hlasitě, jak jí to jen poslední síly dovolovaly. Proč teď? Proč tady? Kam jen mohlo běžet? Pak to spatřila. Téměř vprostřed malého náměstíčka leželo drobné tělo, které pokrýval prach, stejně jako vše kolem. Dala se do běhu, zakopla a dopadla na kolena zajíkajíc se pláčem. Ztratila důvod žít. Ani mladičká lilie vyrůstající mezi ručkami dítka jí jej...