Zoufalství – Ticho

Z pera anonymního autora -*- Seděla u lůžka a pokoušela se ignorovat monotónní pípání přístrojů. Návštěvní hodiny už uplynuly, ale personál oddělení byl tentokrát shovívavý. Primář věděl, co pro ni její otec znamená, a dovolil jí zůstat po jeho boku. Nebude to dlouho trvat, uvědomila si Markéta a pozorovala mělce dýchajícího muže. Jemně pohladila jeho dlaň. Když ji vodíval za ruku, připadala si v bezpečí –⁠ ať už to bylo do školy nebo k oltáři. Teď působil křehce jako panenka. Nevěděla, co si počít. Nejradši by křičela, řvala, plakala, něco rozbila, někoho tloukla, jenže nebylo koho. A pak si všimla, že je něco jinak. Pípání...

Autor : dne 11/07/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Střídmost

Báseň z pera anonymního autora. -*- Byla jednou jedna dáma co vždy všechno odmítala. Skromná, střídmá, umírněná, královna ctí učiněná! Žádné víno, hostiny, večer v kruhu rodiny. Bály, plesy, divadlo? Co vás to jen napadlo! Jiní baští kaviár, ona radši jablek pár. Nalej ještě, křičí jiní, ta se tomu jenom diví. Žádné šperky, šaty drahé, prostý oděv je to pravé. Stačí málo, pro ni dosti, nepomýšlí na cennosti. Nad nadbytkem hořekuje, nemá víc než potřebuje. Zdrženlivá je ta dáma, nikdy se moc nenasmála. Brzy vstává, chodí spát, drží také celibát. A když večer usínala, vždycky dlouze přemítala: Běda bohémům, běda! Co však dáma ze života...

Autor : dne 11/07/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Víra

Báseň z pera Princess Star. -*- Zoufale házela z brašny věci, někde ta kniha musí být přeci, ví jistě, že ji tam dávala, tak kam se ta potvora schovala? Betty lovila v paměti a tu jí to došlo vzápětí, když odcházela z kabinetu, zaslechla přeci jistou větu. „Máš rozeplou tašku!“ slyšela, z chlapce dobrota čišela, že by jí z tašky vzal tu knihu? Na srdci cítila velkou tíhu. Nechtělo se jí tomu věřit, musí to nejprve řádně prověřit. Odmítala ztratit víru ve svět, jenž je plný míru. Věřila, že přijde na to, že jí nic nebylo vzato, že prostě jen zapomněla, kde naposled svou knihu...

Autor : dne 11/07/2021 | Ze života Betty z Bradavic, Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Hněv

Báseň z pera Mintaky Orionis. -*- V chalupě na jedné hnátě, žila sama ve svém blátě. Vprostřed lesa baba bydlí, má tam stůl a má tam židli. Žije sama plna jedu, city svoje dala k ledu. Hněvá se na celý svět, u snídaně, na oběd. Z očí jejích blesky srší, neustále tady prší. Slunce tady nesvítí, marně tudy na kvítí! Žluč se v jejím těle vaří, zlu se tady dobře daří. Čaruje a proklíná, je to bába protivná. Opravdu si takhle představuješ hněv? Tak to ještě vůbec neznáš svět! Stačí o patro níž směle jít, a ručku jí políbit. Má tělíčko kynoucí, je to paní...

Autor : dne 11/07/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů