Hněv

V chalupě na jedné hnátě,
žila sama ve svém blátě.
Vprostřed lesa baba bydlí,
má tam stůl a má tam židli.

Žije sama plna jedu,
city svoje dala k ledu.
Hněvá se na celý svět,
u snídaně, na oběd.

Z očí jejích blesky srší,
neustále tady prší.
Slunce tady nesvítí,
marně tudy na kvítí!

Žluč se v jejím těle vaří,
zlu se tady dobře daří.
Čaruje a proklíná,
je to bába protivná.

Opravdu si takhle představuješ hněv?
Tak to ještě vůbec neznáš svět!
Stačí o patro níž směle jít,
a ručku jí políbit.

Má tělíčko kynoucí,
je to paní vedoucí.