Lehkomyslnost

Z pera Mintaky Orionis. -*- Termín OVCÍ se nezadržitelně blížil, ale Mirandu to nijak nestresovalo. Věděla, že má ještě pořád dost času a že, když se do toho pořádně opře, tak to v pohodě zvládne. Místo toho si raději povídala se spolužačkami v kolejní místnosti nebo trénovala famfrpál. Týden před odevzdáním písemné práce už z Mirandina přístupu byly lehce nesvé i její kamarádky a nenápadně se ji snažila popostrčit k dílu. Ale Miranda se jim jen smála a napomínala je, aby nebyly tak přehnaně starostlivé a nechaly to na ni. Jenže pak se stalo něco, co Miranda vůbec nečekala a s čím absolutně nepočítala. Při famfrpálovém tréninku se vážně zranila. Nejdřív si myslela, že to nic není, že je to jen zlomená ruka, kterou do rána kostirost uzdraví. To vůbec nevěděla, jak...

Závist

Z pera Mintaky Orionis. -*- Ono to bude znít jako rouhání, ale myslím, že lidi by si měli víc závidět. Tím nemyslím takovou tu závist, že jsem žlutý vzteky a jdu podříznout souseda, protože má sladší a větší jablka. Já mám na mysli závist jako inspiraci. Vidím, co všechno existuje, díky lidem kolem sebe a vybírám si z toho jako z nabídkového katalogu. Muriel umí cizí jazyky. Proč bych se je nedokázal naučit i já? Laura má krásný vztah. Co pro to dělá? Mohl bych to dělat nějak podobně? Lidi by měli víc závidět a snít. A přitom nebýt nepřejícní. Pak by tu byl ráj.

Lstivost

Z pera Mintaky Orionis. -*- Proslulá kartářka Margo seděla ve své maringotce a očekávala další klientku. Přišla mladá žena. Tak dvacet let jí mohlo být. Margo se jí zeptala, co by od karet chtěla zvědět. Slečna klopila zrak, moc mluvit se jí nechtělo. Margo dál nevyzvídala, sejmula balíček karet Lenormand, který ležel před ní a začala vykládat. Jako první karta padl Had. Ten lstivý a nevyzpytatelný Had. Další karty rovněž příliš veselé nebyly. Margo opatrně volila slova a soucitně líčila slečně, že se zřejmě stala objetí lstivého jednání. Lucy, tak se dívka jmenovala, se dala do pláče a přikyvovala hlavou. Pak kartářce vyklopila svůj...

Lakomství

Z pera Mintaky Orionis. -*- Malá Cindy milovala nade všechno sladkosti. Až do jednoho osudového dne. Mikuláš ji nadělil plnou tašku sladkých dobrot. Cindy si je všechny odnesla do svého pokojíčku a začala je konzumovat. Nechtěla ani slyšet, že by se s někým mohla rozdělit. Maminka ani tatínek u ní nepochodili. Cindy si dala první čokoládu. Pak sušenku. Následoval sladký karamelový bonbon. Pak přišel na řadu sáček bonbonů.  Do konce dne stihla zkonzumovat ještě několik lákavých dobrot. Usínalo se jí špatně, ale to hlavní se událo v noci. Ze spaní ji probudila nesnesitelná bolest břicha. Zvracela. Několikrát. Pak už sama nikdy tolik sladkostí naráz...

Pýcha

Z pera Mintaky Orionis. -*- Mona měla vždycky nádherné vlasy. Blonďaté a vlnité. Sahaly jí, co pamatuji, až do půli zad. Vypadala jako anděl. A byla na to náležitě pyšná. Své vlasy si hýčkala a neuvěřitelně se o ně starala. Věnovala jim tolik času a péče! Jednou jsem ji náhodou přistihl, jak s nimi dokonce mluví. Nevymýšlím si, opravdu to tak bylo. Teď jsem ji viděl po mnoha letech. Pořád měla překrásné vlasy. Ale vypadala smutně. Mluvila pomalu a potichu. Prý je vážně nemocná, ale nechce se léčit, neboť vedlejším účinkem doporučených léků je možné vypadávání vlasů. Řekla, že v tom případě raději volí smrt.