Píle

Z pera Doe van Hoe -*- Píle, hostinský, tu aby člověk pohledal. Když se řekne píle, lidi si vzpomenou na včelky nebo tak něco. Jak poletují od květu ke květu, do úlu a z úlu, jako kdyby se nikdy nepotřebovaly zastavit. Pilných lidí je ale jak šafránu, říkají, a v hospodě by je nehledali snad nikdy. A přece, já tu jednoho vidím. Jo, pořád koukám na tebe, hostinský. Jak tu poletuješ, korbele plníš, odnášíš, přinášíš, myješ, leštíš… A u toho stihneš utřít tuhle stůl, támhle zamést, jinde posbírat střepy, a ještě při tom všem točíš vepříkem na roštu. Jestli tohle není píle, tak už nevím co. 

Pomluva

Z pera Cinexe Star. -*- Byl jednou jeden pán, který měl v oblibě jen sám sebe. Nedokázal vystát, když na tom byl někdo životním postavením lépe než on sám. Vymýšlel mnoho způsobů, jak se zbavit samotné větší popularity ostatních lidí. Samozřejmě na to za pár dní přišel. Co rozšířit něco, co by ostatním uškodilo. Vymyslel si tak různé příběhy a historky, které řekl svým známým a kamarádům. Stačilo jen čekat, vždyť každý něco málo někde řekne, to se někam donese a pomluva je na světě. Jak nešťastný takový člověk musí být, aby lží ničil lidi kolem sebe. Evidentní nespokojenost je v tomto případě asi...

Obžerství – Jedlík

Z pera Cesmíny Hardy. -*- Žil jednou jeden muž, který nikdy neměl dost. Jídlo hrálo hlavní roli v jeho životě a neustále se něčím ládoval. Tvarohový koláček, marmeládová taštička, povidlové buchty, koblížek s cukrem a ještě kousek perníků, to byla jen svačinka. K obědu měl obří porci a ještě si přidal. Jídlo, jídlo a jídlo, nic jiného ho nezajímalo. Nikam nechodil, kuchařka mu připravovala chody k snědku. Jak šel čas, v jídle si dopřával stále víc a kynul také on. Oblečení na něm praskalo a nábytek hekavě vrzal pod váhou. Muž se ale jídla vzdát nedokázal, a tak jednoho dne to již nevydrželo jeho...