Il Teatro Del Silenzio

Obujte si pohodlné boty a spolu s bobříkem toulavých bot a slečnou Kešou z Borové se vydejte na procházku slunnou Itálií. -*- Tak přesně na tom koncertu jsem nebyla. Ale stála jsem na tom místě týden před jeho konáním. Stála jsem v přírodním amfiteátru z dob Etrusků a recitovala svou oblíbenou báseň. Poslouchal mě hmyz, který hlasitě komentoval můj umělecký výkon, a v závěru mě doprovázely divoké kachny, které si v rákosí obklopujícím jezírko pořídily letní lázně. Kdysi jsem jela několikrát na stejný zájezd se stejnou cestovní kanceláří. Vlastně i se stejnou průvodkyní. Protože jsem už znala program, domluvila jsem se s ní, že vystoupím z autobusu ve Volteře, půjdu si po svých, a zase se k autobusu vrátím pozdě odpoledne, až se bude vracet z celodenního výletu po...

Vílí prach

V pátém kole bobřík veršů málem šokem omdlel. To, když mu slečna Newika naservírovala krásnou a neskonale dlouhou báseň. -*- Na mechu malinká víla si sedí Sedí vprostřed zeleného lesa Od ní vůkol píseň se nesa Zvědavě na svět okolní hledí Na mechu barvy nejdražších smaragdů Zpívá si, zpívá o matičce Zemi Nejkrásnější planetě mezi všemi Zpívá, jak by znala ji celou, opravdu Její slova nesou se pod klenbou z větvoví Pod klenbou korun statných stromů Oni a semínka? Dávno již tomu! Skřivánek zpívá s ní, tiše jí napoví Skřivánek postrčí píseň tu o světě Přírodu přenádhernou jistě chválí Z výše ji vídá – změnit téma však neotálí Zajímá se o lidi na velké modré planetě Skřivan, co na větvi sedává pod červánky Drobný krasavec notující v hávu peří Štěbetá víle a víla...

Den blbec

Každého sem tam potká den blbec. Po čase se ale takovému dnu lze i zasmát. Tohoto bobříka smíchu ulovila Mia Whitebear. -*-   Ulomil se mi kousek zubu. Ne, to není k smíchu. To je spíš k pláči. Dobrou čtvrt hodinu stojím před zrcadlem s vytřeštěnýma očima. Dalších deset minut si do dutiny ústní svítím baterkou a snažím se namluvit, že se mi to jenom zdálo. Nezdálo. Tohle se mi teď vůbec nehodí! Začíná školní rok, ve sborovně je nás poskrovnu a moje cesta k zubaři do jiného kraje zabere skoro celé dopoledne. To se ředitelce zamlouvat nebude… V noci špatně spím. Děsí mě sny v podobě zubaře v podivném bílém munduru, který spíš připomíná strašidlo než člověka, který mě zbaví problému. Opřená o sklo doháním...