Děsivé vyprávění

Slečna Elizabeth Katherine Arlenová má pro vás připravené opravdu děsivé vyprávění! I bobřík strachu se celý klepal, když jej poslouchal. -*- Přišel sám. Nabídl mi dobrý námět na knihu. Má studnice nápadů byla vyčerpána a múza ne a ne přijít. Měl jsem spisovatelskou krizi, však to znáte. To byl důvod, proč jsem neváhal a nabídku přijal. Přeci jen buď mi dá materiál, který bude úžasný, nebo jen ztratím jeden den koukáním na prázdné stránky mé nové knihy. Konečně přišel, pobídl jsem ho, aby se usadil a vše mi řekl. Neváhal ani chvilku a pustil se do vyprávění. Takže chceš vědět vše? Dobře… Vše to začalo po smrti mého otce. Byl jsem jediný právoplatný dědic. Sice mám staršího bratra, ale toho se otec zřekl. Nesplňoval jeho ideály. Chtěl, abychom šli v jeho stopách,...

Autor : dne 11/26/2020 | Bobřík strachu, Literární bobříci | 0 komentářů

Deštěm a městem

Bobřík toulavých bod od slečny Viljy je příběh o odvážné Anice a jejím zapomnětlivém tatínkovi. -*- Anika stála před budovou městského bazénu, na zádech měla batůžek s věcmi na plavání, které si dala vzorně do sáčku, aby jí nic nezmáčely, a dívala se do deště. Nevěděla, kolik je hodin, ale byla si jistá, že tu na tatínka čeká už hrozně dlouho. Taky si byla poměrně jistá, že na ni tatínek zase zapomněl. Skoro pokaždé, když ji měl po plavání vyzvedávat taťka, přijel pozdě, pořád se omlouval a cestou domů se s ní stavil v cukrárně, kde jí koupil zmrzlinový pohár. Anika se na něj za to nezlobila, vždycky byl takový a často to byla docela legrace. Inu, tátu přece znala celý svůj strašně dlouhý život, tak dlouhý, že ještě neuměla hodiny, protože to se naučí až ve...

Autor : dne 11/26/2020 | Literární bobříci, Bobřík toulavých bot | 0 komentářů

Bobří pohádka

Bobříka spánku a hezky ve formě básně pro vás ulovila slečna Petromila Nivalis. -*- Povím vám pohádku, o bobřím mláďátku. Co nechtělo spát, chtělo si jen hrát. Hračky rozházené všude, mládě neposedné, co z tebe jen bude! Nechce se ti spát, nemůžeš si jen hrát! Bobřík však víc a víc, utíká do světa, kde je  hra a smích. A co dělám já? Smí být to, co je zábavné, na chvíli i nesprávné? Vyměním smích a zářící bobří očka? Nepořádek přece počká, půjdeme si hrát, bobříku, už nemusíš spát. Chci, abys byl spokojený jen, jednoduše a prostě, každičký den. Zítřku nechme povinnosti, užijme si nevinnosti. Vždyť žijeme ve společnosti, kde smích se stává minulostí. Bobřík usnul tamhle v koutku, jak mávnutím vrbového proutku. Zapomeň teď na starosti, slzy jsou už...

Autor : dne 11/26/2020 | Literární bobříci, Bobřík spánku | 0 komentářů