Bobří pohádka

Bobříka spánku a hezky ve formě básně pro vás ulovila slečna Petromila Nivalis.

-*-

Povím vám pohádku,
o bobřím mláďátku.
Co nechtělo spát,
chtělo si jen hrát.

Hračky rozházené všude,
mládě neposedné,
co z tebe jen bude!
Nechce se ti spát,
nemůžeš si jen hrát!

Bobřík však víc a víc,
utíká do světa,
kde je hra a smích.
A co dělám já?
Smí být to, co je zábavné,
na chvíli i nesprávné?

Vyměním smích a zářící bobří očka?
Nepořádek přece počká,
půjdeme si hrát,
bobříku, už nemusíš spát.
Chci, abys byl spokojený jen,
jednoduše a prostě, každičký den.

Zítřku nechme povinnosti,
užijme si nevinnosti.
Vždyť žijeme ve společnosti,
kde smích se stává minulostí.

Bobřík usnul tamhle v koutku,
jak mávnutím vrbového proutku.
Zapomeň teď na starosti,
slzy jsou už minulostí.