Na šípkovém keři

Většinou v bajkách vystupují zvířata. Avšak slečna Kharianne Wolf do svého příběhu použila šípky. A bobřík ponaučení proti tomu vůbec nic neměl. -*- Přestože bylo už pozdní září, slunce žhnulo nebývalou silou. Sluneční paprsky krásně podtrhovaly krásu právě barvícího se listí, které se mohlo pyšně naparovat a ukazovat své nejkrásnější barevné kombinace. V lehkém větru dolétávali opozdilí pavoučci do svých nových domovů a modrá obloha bez mráčku vyzývala ptactvo k protažení svých křídel. Na kraji cesty právě dozrával šípkový keř a nabízel své plody pocestným. Na kraji jedné větvičky právě odpočíval početný trs šípků, který ještě potřebují pár slunečných dnů na to, aby dozrály do své červené lahodnosti. “Pánové, to máme dneska krásné počasí,”...

Autor : dne 11/28/2020 | Literární bobříci, Bobřík ponaučení | 0 komentářů

Na chvíli a navždy

Dalším z řady příběhů sepsaných pro bobříka velkých citů je příběh z pera slečny Klotyldy. Připravte si kapesníčky. Věřte, budou potřeba. -*- Přednáška se pomalu chýlila ke konci, což přítomní studenti více než vítali — nebo alespoň ti z nich, kteří se ještě stále snažili výklad sledovat. Nešlo o to, že by vykládaná látka byla až tak těžká, ale přednášející se ukázal být klasickým uspávačem hadů. Poslouchat výklad tak pro studenty znamenalo aktivně se snažit neutéct myšlenkami jinam. Někteří situaci vyřešili tak, že sledování výkladu sice jinou činností nenahradili, ale pokusili se ho s ní spojit. Tomáš si tak skoro celou hodinu a půl vyměňoval pobavené úsměvy a poťouchlé výrazy a drobná gesta se sympatickou holčinou sedící jen o pár míst dál. Po vytouženém...

Autor : dne 11/28/2020 | Literární bobříci, Bobřík velkých citů | 0 komentářů

Jak se tomu říká? Dobrodružství!

Bobřík toulavých bot to ví, ale teď se i Vy dozvíte, jak se stát dobrodruhem, díky Nině Yozhinski. -*- V Horním Jablonově žiji už dvanáct let. Je to místo klidné a malebné, vesnička čítá asi devadesát obyvatel a na nic moc vzrušujícího zde nenarazíte. Jak příhodné – já a dobrodruh? Ani za čerstvě upečené povidlové buchty. Mám rád svůj klid, přeci jen už mi bude skoro šest desetiletí. Navíc já klid potřebuji, jak byste asi chtěli sepisovat Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, kdyby vám pod okny neustále štěbetala neposedná mládež? Beztak ze svého útulného domku nevycházím víc než na procházku blízkým lesem a nutné zařizování. Potřeba mezilidského kontaktu mne opustila před patnácti lety, když jsem… no, ale to by byl...

Autor : dne 11/28/2020 | Literární bobříci, Bobřík toulavých bot | 0 komentářů