Trpělivost růži přinese
Z pera Cesmíny Hardy -*- Zahradník toužil vypěstovat nejkrásnější růži. Říkal ji Růže snů, měla být bílá jako čerstvě napadnutý sníh s lehce narůžovělými okraji, jako by se okvětní lístky dotkly červánků. Stačilo by si přivonět a růže by vás přivedla do říše snů. S pěstováním začal už v mládí, postupně šlechtil a mísil různé druhy. Celý svůj život trpělivě čekal, až se zrodí jeho růže. Je starý, skoro se neudrží na nohou, ale konečně se sen stal skutečností. Jeho kouzelná růže vykvetla a on si přivoněl. S vůní se jeho duše přenesla do říše snů a jeho staré tělo zůstalo ležet u odkvétající...
Píle
Z pera Cally Torové -*- Zamračil se na trojku z přeměňovaní. Měl za to, že má úplně všechno dobře, a tak teď procházel všechny odpovědi a postupně si je opravoval. Odložil pergamen se známkou a vzal do ruky knihu. Byl si jistý, že do zítra se to zvládne naučit a bude to jen lepší. Prostor pro zlepšení vždy měl, ale doháněl to jinde. Ptal se učitelů, nechal se doučovat od spolužáků a sám se učil dlouhé hodiny. Vždy byl pak o něco chytřejší a přestože měl co dohánět, píle byla vidět a držela nad ním ochranou ruku. Ne vždy musíme mít vše napoprvé...
Obžerství
Z pera Amandy Wright -*- A najednou se přidala k nim. Tichá střídmá dívka, která je vždy tolik odsuzovala. Seděla tam, bavila se a byla ráda, že ji přijali, bohužel ne takovou, jakou doopravdy byla. Lila do sebe víno. Jeden pohár za druhým a kolik masa snědla. Jindy by jakékoliv mrtvé zvíře oplakávala a nyní si jim plnila vesele žaludek. Bylo mi mdlo. Celá rozdováděná se plazila po mužích všech věků, rozměrů a výzorů a byla středem pozornosti. „Někdo ji zneužije,“ pomyslela jsem si, ale co byl můj názor oproti jejímu momentálnímu přesvědčení? „Půjdeme si zakouřit?“ slyšela jsem ji a musela jsem urychleně na...
Hněv
Z pera anonymního autora -*- Stačil jen drobný pohyb palcem, aby vylétla první jiskra. Ta už se nebála chytit nějakého hořlavého povrchu a následně vzplanout. Postupovala dále, sílila, už nebyla pouhou jiskrou, nýbrž se proměnila v plamen. A ten se nebál dále přiživovat, stále obnovovat, rozvíjet se v oheň. Jakmile jiskra začala, ohni se nedalo zabránit. Přesně do takovéto metafory svůj hněv rád dával, když byl zrovna v klidu, schopný racionálně přemýšlet. Chtěl to vysvětlit, přijít na řešení, jak se svým neduhem pracovat. Jak ho vysvětlit ostatním a dokázat jim, že jim nechtěl ublížit. Jenže vždy, když už byl kousek od svého cíle, vylétla...
Lenost
Z pera Viljy Carrie Dechant -*- Líný veverčák nesnášel dělání zásob na zimu. Mnohem raději se vyhříval na sluníčku, hopkal z větve na větev, nebo na lidi házel nezralé žaludy. Když se začalo ochlazovat, ořechů, žaludů a kaštanů bylo všude tolik, že o ně zakopával na každém kroku. Všechno bylo dokonalé, dokud nenapadl sníh. Pak všechny ty dobroty zmizely a veverčák najednou neměl co jíst. nezbylo mu, než prosit u ostatních veverek, aby se s ním podělily o své zásoby. Některé obměkčil, ale jen pod podmínkou, že bude od jara pomáhat, aby jim to vynahradil. Vidina práce byla krutá, ale pořád lepší práce než smrt...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
