Štědrost

Z pera anonymního autora.

-*-

Normální den v práci, navázat květiny, barevné, nádherně, vonící, svět dělající o něco hezčí, s úsměvem na tváři poslouchat úlisné řeči zákazníků. V podvečer však všimla jsem si dívky, byla docela malá, vlastně ještě dítě. Bylo očividné, že na něco čeká. Po chvíli prošla skupinka dětí pravděpodobně ve stejném věku a doslechly se ke mě jen urážky a posměšný smích. Dívka si sedla na schody vedlejšího domu a začala brečet. Zkrátka ten, kdo měl přijít nepřišel. Ale co já s tím, můžu něco vůbec udělat? Vzala jsem květiny, navázala barevnou veselou kytici a beze slov jí ji vtiskla do rukou.