Statečnost

Z pera Enselis Ismenia

-*-

Ještě chvíli stála na kraji propasti, pak ale zavřela oči, svěsila ramena a otočila se ke kráteru zády. Pomalým krokem odcházela a kolena se jí třásla. Nedokáže to. Myslela si, jak je statečná a zvládne se vším skoncovat se ctí, ale ukázalo se, že je zbabělec. Tak jak to slyšela už mockrát. Sedla si na kámen u cesty a dala se do pláče. Najednou ucítila na rameni něčí ruku. Stál tam a usmíval se. Podivný stařík, který jí byl povědomý, ale zároveň věděla, že ho vidí prvně v životě. „Má drahá, to, co jsi nyní udělala, je ta nejstatečnější věc.“

Odeslat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *