O chřadnoucí duši

Upravený příběh původně sepsaný do předmětu Literární seminář, který vede kolegyně Rawenclav. Nechť je poučením pro všechny, co vše se může stát, když se nestaráte o ty, kteří vás milují. * Bylo krásné podzimní odpoledne a Eleanor se zhluboka nadechla. Snažila se nasát vůni spadaného listí. Kolem ní prosvištěla malá holčička na dětském odrážedle. Mladá žena pouze zavrtěla hlavou, protože ještě donedávna se malá Claudie bála se na ně byť jen posadit. Dcera se svou matkou si společně užívaly odpoledne v nedalekém lese. Sbíraly kaštany, žaludy a vše potřebné, aby měly dostatek materiálu na výrobu panáčků, až nastanou dlouhé zimní večery. Když dorazily po veselém odpoledni společně domů, poslední člen rodiny tam ještě nebyl. Zase sedí U Hurdálků nad...

Alice: Ve víně je pravda

„Alice! Alice! Proboha, kde zase vězíš?“ bušení na dveře bylo stále intenzivnější a intenzivnější, přestože denní doba byla nanejvýše podivná. „Sakra! Alice!“ Rány pěstí do dveří nejspíš vzbudily všechny pokojné obyvatele domu a bylo s podivem, že dveře onen nápor vydržely. V potemnělé chodbě se ozvalo cinknutí a ve zdi se objevil proužek světla. Výtah se otevřel a z něj se jako velká voda, obtěžkaná taškami, a se svazkem klíčů v puse, vyhrnula drobná dívka s azurovými vlasy. Čelní srážce se nedalo zabránit za žádných okolností. „Jau!“ zakvílela Alice a s otevřením úst pustila na podlahu klíče. Jestli ještě někdo v domě v půl čtvrté ráno spal, tak v půl čtvrté a pět minut neměl šanci v tomto mírumilovném stavu zůstat. Za klíči...

Alice: Na vině je chlast

Alice seděla ve své kanceláři a v zamyšlení bezděčně svými prsty vykreslovala na stůl neurčité obrazce. Stále se snažila zpracovat, co se dozvěděla předešlý večer od Alexe. Čekala, že se dozví pravdu o medailonku, a místo toho zjistila, že Patricka někdo zabil ve vězení. Žádní svědci, nic na kamerách, pouze z příčiny smrti nebylo těžké usoudit, že něco takového by si sám neudělal. Případ mrtvé studentky tudíž skončil uzavřený bez známého motivu, Patrick nikdy žádný neuvedl. Ani s medailonkem se nedočkala žádného posunu, Alex jí pouze se smíchem odvětil, že nežijí v nějaké fiktivní kriminálce z televize, kde mají testy hotové na počkání. Asi ji tím chtěl rozveselit, ale nezadařilo se, nedokázala přestat myslet na všechny ty nezodpovězené otázky. Z přemýšlení ji...

Až jednou

Báseň v drabble s vyjmenovanými slovy po B sepsané do soutěže od Anseioly Jasmis Rawenclav. * Až vyrostu, chci dobýt svět,chci bydlet ve velikém zámku,už nikdy se neohlížet zpět,už nikdy neděsit se spánku. Až dospěji, chci být šťastná,chci v obyčeji krásu zřít,vždyť odměna, byť hodně mastná,mě nedokáže zasytit. Až budu velká, jistě zmoudřím,až budu starší bytostí,až neztroskotám s každou bouří,neutopím se v lítosti. Je nesmyslné déle čekat,předlouho odbývám štěstěnu,čas stojí, přesto musím spěchat,své sny pak možná doženu. Svět je velký a já nechcisamotná jím proplouvat,bez kobyl by žádní hřebcinedočkali se hříbat. Až jednou poznám celý svět,chci o něm vnukům vyprávět. Redakční úpravy provedly Eillen McFir Elat a Helenia...

Alice: Nejpodivnější případ – 3. část

Alice zalapala po dechu a prudce se otočila. Stále za sebou viděla dveře vedoucí zpět do lesa. Ona sama však stála uprostřed náměstí. Navíc vypadalo úplně jinak, než byla zvyklá. Rozhlížela se kolem sebe a snažila se pochopit, co se děje. Všímala si, jak si ji lidé měří zkoumavým pohledem. Z některých cítila strach, z jiných odpor. Absolutně nechápala, co se děje. „Vítejte v Tajemném městě,“ pronesl ten neznámý muž. „Rád bych vás upozornil, že nebýt té holčičky, nikdy bych vám dveře neotevřel. Jste zde jen proto, abyste ji přesvědčila, že se má vrátit zpět domů. Mimochodem, já jsem Vypravěč,“ zakončil svůj monolog a napřáhl ruku k pozdravu. „Alice,“ vydechla Alice překvapeně a automaticky přijala nabízenou dlaň. „Co je to Tajemné město a proč na mě...

Alice: Kult zla – 3. část

Upozornění: Obsahuje podrobný popis vraždy a místa činu. Nevhodné pro čtenáře mladší 15 let. * A zlo se střetlo s dobrem Nadpozemská záře jediného nelidského oka postavy před ní Alici hypnotizovala a uváděla do stavu podobného transu. Celým jejím tělem prostupoval ledový chlad a začal ji svírat neúprosný děs. Hrůzná bytost zatím bez hnutí setrvávala na místě a vypadala jako by byla zamrzlá v čase a prostoru. Doteď se nepohnula ani o píď a nevydala ani hlásku. Je to člověk, stín, výplod Aliciny bujné fantazie? Najednou se, jakoby z okolní naprosté tmy, zhmotnil obrys postavy a naklonil se blíž ke k smrti vyděšené Alici, jež uslyšela sípavé oddechování a posléze hlas. Nebyl to však hlas člověka, zněl jako...

Alice: Hlas z minulosti

Alice seděla u okna svého bytu a v zamyšlení se nepřítomně dívala ven do tmy prozářené jen starým pouličním osvětlením. Nebylo ještě nijak pozdě, i tak ji ale překvapilo zazvonění telefonu, ze kterého se ozval známý hlas.„Ahoj, Alice, tady Alex. Poslyš, máš čas se zastavit za mnou na okrsku?“„Měla bych mít, proč?“„Jde o ten tvůj případ začátkem týdne, cos z něj chtěla poslat do laborky ty věci…“„Hned jsem tam.“ Alice se urychleně zvedla a vyrazila z bytu. Na ten telefonát čekala sotva pár dní, ale jako by to snad byla věčnost. Skoro se až musela ušklíbnout nad příhodnou shodou náhod, že se dočkala zrovna ve chvíli, kdy přemýšlela, za jak dlouho se asi dozví, jestli měla pravdu. Zanedlouho již Alice...