Psychologické

Ve válce se vždycky zapomínalo na takové banality, jako je úklid. Pokud se ovšem nejednalo o úklid těl, především neoficiálně zabitých, kteří byli v nesprávnou dobu na nesprávném místě. Každý týden očekávala zprávy o dalších neoficiálně zabitých z řad jejích známých. Většinou se to obešlo bez jakýchkoliv překvapení, protože člověk se po čase naučí čekat nečekané a smiřovat se s nastalými věcmi během několika sekund, aniž by se ono smiřování projevilo navenek. Počet překvapení se však snižoval, protože lidé odcházeli. Město se vyprazdňovalo stejně rychle jako nafouknutý balónek, který vyklouzne z ruky. Jen chyběl ten směšný živočišný zvuk. Ten všem nahradily naprosto neživočišné zvuky kvílení, pláče, spílání a hrozeb. Odcházející dav produkoval tragickou symfonii bez názvu, bez konce, avšak s naprostou jistotou ohledně jejího autora.

Krátká povídka o lidském utrpení, smíření s ním a objevování minulosti.

Byla jsem holka, a tak mi dali luk...

Nevím jestli pochopíte, co tím autor, tedy já, bude chtít říct.
A tak vám to raději řeknu. V mém případě napíšu.
Takže udělám to tak, že ten třetí, tedy šedý bude neutrální a to tak, že bude případ, kde jsou dva podezřelí.
První ten bílý bude říkat tu svou pravdu a ten černý zas tu svou.
A on na základě toho všeho musí ten spor rozsoudit.
A chci ukázat na to, že i když toho jednoho okolí nebere a má na sobě nálepku lump, nemusí být vždy ten špatný a že občas i "andílek" zazlobí.

Něco do školy k mudlům na téma - média. Ze dne jednoho psychologa.

"Přijď..."poslední slovo mé milé vlálo po pokoji a já na ní koukal, jako by se měla znovu probrat. Neprobrala se.

Ze života jedné dívky, aneb dubnové rozjímání.

Vánoční povídka, psána jako dárek pro Ilianaiedail. Napsáno (nečekaně) v kavárně.

Kratičká jednorázovka o netradiční lásce a podivné ženě, jež zbožňuje zelený čaj. Částečně autobiografické.

Francouzská státní opera. Právě tam se koná večerní představení jednoho z nejkrásnějších a nejnáročnějších baletů – Labutího jezera. Z pohledu diváka jedno úchvatné a velkolepé dobrodružství doplněné o vynikající výkony umělců z baletních škol. Jak ale vnímají představení ti, kteří stojí na prknech divadla a tanci se věnují již odmalička? Vnímají balet jen jako svou práci? A tréma? … Večerní představení očima primabaleríny vám jistě mnohé napoví.