Láska je věčná
Každý, kdo ji prožil, vám řekne, že pravá láska je věčná. Ví to i slečna Indris, která pro bobříka velkých citů sepsala příběh o jedné takové věčné lásce. -*- Příběh, který vám budu vyprávět, se opravdu stal. Před mnoha lety, nebo tomu bylo včera? Tok času je velmi zvláštní, a čím jsem starší, tím mám pocit, že se všechny události staly teprve nedávno. Narodila jsem se jako dcera hraběte Vynfara. Jako druhá z jeho dcer. Možná si říkáte, co na tom, ale v těch časech záleželo dokonce i na pořadí. A zvláště u dcer. Můj otec mě nikdy nemiloval. Lásku si nechával pro své syny, protože syn je přeci odrazem muže a jeho jediná radost. Ale ke svým dcerám se vždy choval laskavě, takže jsem ho měla svým způsobem ráda. O naši výchovu se starala hlavně matka. Nutila nás celé...
Vůně česneku
Vydejte se se slečnou Viljou a bobříkem volnosti do doby, kdy lidstvo žilo ještě v tlupách. Jen si potvrdíte, že to nebyl jednoduchý život. -*- Utíkala. Utíkala, co jí síly stačily. Soumrak ze světa zvolna vymazával všechny barvy, což orientaci v lese, který neznala dokonale, neusnadňovalo. Ale nebylo to poprvé, kdy musela utíkat o život v ne moc známé krajině, takže jedna část její mysli nacházela dost prostoru na to, aby myslela i na jiné věci, než jak si zachránit život. Když Ruh přišel s tím nápadem, vypadalo to skvěle. Ne, bylo to přímo dokonalé. Klanové války byly nekonečné. Nikdy netrvalo mnoho zim, než některý z náčelníků zemřel. Nemoci, zranění, nehody při lovu, výzvy jiných mužů… existovalo mnoho a mnoho důvodů, proč byl život náčelníka obvykle krátký...
O lásce dvou bobrů
Množí se nám případy, kdy se nám bobří úlovky prolínají. I slečna Petromila se rozhodla ulovit bobříka velkých citů pomocí básně. A podařilo se jít o na jedničku. -*- Tento příběh přijde vám k dobru, je totiž o jedné lásce dvou bobrů. Ti dva se milovali hluboce a bobře, bylo jim spolu jednoduše dobře. Spali spolu, tlapky propletené, slibovali – navždy spolu budeme! Přáli si mnoho dětí mít, v noře slyšet bobříků smích. Byla to prostě velká bobří láska, na čele jednoho z nich, objevila se však vráska. Ve větvích vrby teď silně praská, to, co nezvládá bobří láska. Nemoc zlá teď tvory vodní souží, tohle si nikdo z nich nezaslouží. Lidská bezohlednost nakazila vodu, bobr už nikdy nedošel k východu. Zemřeli v objetí, navždy spolu, v lásce našli jeden v druhém...
Vyhlášení výsledků lovu literárních bobříků
Dámy a pánové, po celý školní rok Zima 2021 docházelo v čítárně k lovu literárních bobříků. Celý lov je již za námi, a byť díla stále vycházejí, je na čase vyhlásit výsledky. A na úplném konci vyhlášení očekávejte malé překvapení. Nyní mi dovolte trochu statistiky. Lovu se v zúčastnilo celkem 46 autorů, z toho 7 autorů se schovalo za masku anonymity. Zajímavostí je, že nejnovější autor si svého prvního bobříka ulovil v rámci bonusového kola.V průběhu lovu bylo neúspěšných pokusů o lov pouze 5! A to nejdůležitější… Uloveno bylo celkem 249 bobříků! Všem účastníkům tleskám a děkuji, že se do lovu zapojili. Každý z autorů si zaslouží svůj diplom – bez ohledu na to, zda lov dokončil. Pro ty účastníky, kteří neměli v tomto roce štěstí je zde účastnický...
Velká šumavská expedice
Na dovolenou se každý těšíme, protože víme, že si odneseme spoustu vzpomínek. Nu, slečna Mia pro bobříka toulavých bot přišla s životním příběhem a zážitkem, který by si možná nakonec odpustila. A přesto na krásy Šumavy nezanevřela… -*- V osm hodin ráno vyrážíme do dalekých končin jižních Čech. Ranní cesta autem je docela zdlouhavá a cíl se blíží jen pomalu. Kdesi daleko za Brnem si uděláme přestávku na snídani a já si kupuji latte v místním McDonaldu. Pak už nezbývá než sledovat mapu a neznámou krajinu. Na místo dorazíme okolo půl druhé. Malá vesnička, ještě menší penzionek Černá růže. Na obrázku na internetu vypadal větší. Náš pokojík docela ujde. Zastavíme se dole v hospůdce na pozdní oběd a potom vyrážíme na naučnou stezku kolem řeky Vydry. Je chladno,...
Odvážný zajíc
Příběh ne s jedním, ale hned třemi morálními ponaučeními jakožto první příběh osmého kola lovu pro bobříka ponaučení sepsal pan Nebelbrach. -*- Téměř všichni mají zajíce za zbabělé tvory. Jednomu z nich to velmi vadilo. Navštívil proto starého jezevce, o němž bylo známo, že každému rád poradí, a zeptal se ho, jak by mohl nejlépe projevit svou odvahu. „Víš, zajíci, já ti samozřejmě rád poradím. Největší odvaha je říkat za všech okolností pravdu. Kdo to dělá, je všemi ctěn. Ale musí to dělat skutečně poctivě.“ Zajíc si radu dobře zapamatoval a rozhodl se, že se jí bude řídit. Šel domů a po cestě potkal vránu, která se pokoušela zpívat. „Ty odporně krákáš,“ řekl jí. „Nezdvořáku,“ odpověděla vrána a klovla ho. Byl rád, že projevil svou odvahu a poctivě řekl pravdu...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
