Závist

Z pera Viljy Carrie Dechant -*- Od mala neměla v ničem nouzi, nic jí nescházelo, ale přesto se užírala, když měl někdo něco, co ona ne. Nic jí nezkazilo radost, jako cizí úspěch. Čím starší byla, tím víc záviděla. Nejvíc jí byla trnem v oku sestřenice, s tou se srovnávala nejčastěji. Byla to milá a nadaná žena, které se v životě dařilo. Závistivka došla tak daleko, že uzavřela obchod s démonem, duši za to, že bude mít vždy všeho víc než sestřenice. Větší dům, vyšší manžel s lepším platem, víc dětí, větší pes, dražší auta. Pak měla sestřenice autonehodu a vyvázla jen zázrakem. Závistivá dostala víc…

Lenost – O líné Agátě

Z pera Theresy Meyers. -*- Všichni známe Líného Honzu, ale slyšeli jste už o líné Agátě? Vedle ní si hned budete připadat velmi pracovití a čilí. Agáta sice nespala na peci, měla hezky ustláno v posteli, ovšem byla natolik líná, že si ani pro jídlo nechodila, místo chození na toaletu nosila plíny. Její rodiče s ní měli celý život jen samé trápení. Ať dělali, co dělali, s Agátou to ani nepohnulo. Doslova. Ležela vždy v té samé pozici, kolikrát i se zavřenýma očima jen proto, že je byla líná otevřít. A když její utrápení a strhaní rodiče zemřeli, potkal brzy stejný osud i línou...

Obžerství – Hors d’oeuvre

Z pera anonymního autora. -*- Emma labužnicky zakrojila nožem do krvavého hovězího. Téměř obřadně donesla sousto k ústům, slastně přivřela oči a s hlasitým žvýkáním si vychutnávala strukturu maso. Olízla nůž. Pak se se zvířecí divokostí pustila do jídla. Prostorem se rozléhalo mlaskání, chrochtání a další animální zvuky. Periferně zahlédla, že jí personál podniku i hosté u ostatních stolů věnují zhrozené pohledy. Nevěnovala tomu pozornost. Teď ne. Teď je čas ochutnat ty lanýžové gnocchi se šampaňskou omáčkou, potom se bude věnovat božsky vonícímu crème brûlée…. „Bude si madam přát platit?“ ozval se hlas číšníka. „Ne,“ odtušila Emma s blaženým úsměvem, „madam si bude přát...

Lenost

Z pera Simelie Mallorny. -*- Vařit se mi nechce, je to moc práce a tak si jídlo objednávám, jelikož je to jednodušší. Jím ho rovnou z misky, abych nemusela řešit talíře a pití si kupuji v lahvích, abych nemusela umývat hrnečky a skleničky. Postupně má lenost postupuje dál a dál a už se ani nepřevlékám, chodím ve špinavých hadrech, doma mám nepořádek, ale vůbec mě to netrápí. Úplně přestávám vycházet z mého bytu a žiju jen z mých úspor. Postupem času se i mne můj život začne hnusit, ale jsem moc líná s ním něco dělat. Je to silnější než já. Nemám sílu ho změnit.

Závist

Z pera Rose Daninatali. -*- „Koukni na něj jak je hezký a ty svaly,“ řekne s obdivem Lucie. „Jen kdyby tě slyšel Tomáš,“ odpoví Eva. Eva svou kamarádku nechápala. Doma na Lucii čekal pěkný, pracovitý a milující muž. A ona stejně využila každé příležitosti, kdy mohla ostatním ženám závidět jejich muže. Jeden byl vyšší, druhý bohatší, třetí měl více svalů. Ale ani jeden nebyl jako Tomáš. Ten měl alespoň smysl pro humor, byl přátelský a nikdy neodmítl někomu podat pomocnou ruku. Úsměv ze kterého se podlamují kolena. „Na co myslíš?“ vytrhla Lucie Evu ze snění. A Eva se zastyděla, že své kamarádce vlastně také...